Státní rostlinolékařská správa provádí každoročně průzkum výskytu vybraných škodlivých organismů, které jsou považovány z hlediska jejich škodlivosti za rizikové pro Evropské společenství a které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na tomto území. Účelem průzkumu je zjistit, zda se tyto organismy na našem území nacházejí a v jakém rozsahu. V roce 2007 byly na květinách sledovány tyto organismy: Puccinia horiana – bílá rez chryzantémová, Heliothis (Helicoverpa) armigera – černopáska bavlníková, Potato spindle tuber viroid (PSTVd) – původce viroidní vřerenovitosti hlíz bramboru a nosatec Rhynchophorus ferrugineus.
Heliothis armigera
Černopáska bavlníková (Heliothis (Helicoverpa) armigera Hübner, 1808) je polyfágní škůdce z čeledi Noctuidae (můrovitých), přežívající krátkodobě v letních měsících v klimaticky teplejších letech na území ČR, kde může způsobit závažné škody na produkci zeleniny a květin. Z minulosti jsou známy lokální škody na plodové zelenině, kukuřici, slunečnici a na karafiátech. Černopáska bavlníková vyhledává již zmíněná teplá a suchá stanoviště, konkrétněji na našem území preferuje lokality jižní Moravy, ale objevuje se i v oblasti střední Moravy a středních Čech. Je monitorována sítí světelných lapačů rozmístěnými po celém území ČR a v oblastech pravidelného výskytu také feromonovými lapači. V loňské sezóně bylo feromonovými lapači zachyceno 1854 jedinců, světelnými lapači, které vykazují nižší účinnost než lapače feromonové, 24 jedinců. Období náletu můry do lapačů trvalo od 29. 6. do 29. 9. S výjimkou záchytu jednoho jedince ve středočeské oblasti pocházely úlovky především z jihomoravského kraje. Četnost výskytu byla nejvyšší na okresech Znojmo (653 ks) a Břeclav (507 ks), dále na okresech Hodonín (175 ks), Zlín (175 ks) a Brno (163 ks), na okresech Brno-venkov, Prostějov, Uherské Hradiště, Jihlava a Třebíč bylo zachyceno několik desítek jedinců. H. armigera je také sledována v rámci mezinárodního obchodu. V minulých letech se vyskytla v zásilkách řezaných květin a zeleniny, v ojedinělých případech i na rostlinách určených k pěstování na rodech Pelargonium, Dianthus a Dendranthema. Dovoz řezaných květin a zeleniny nepředstavuje riziko dalšího šíření černopásky bavlníkové, jelikož druh potřebuje ke svému vývoji půdu pro zakuklení. Vyšší riziko šíření černopásky bavlníkové představují rostliny určené k pěstování, neboť škůdce může snadno vyhledat hostitele s vhodnými podmínkami pro přežití.
Potato spindle tuber viroid
Původce viroidní vřerenovitosti hlíz bramboru (PSTVd), jehož hostiteli jsou druhy rodu Solanum, byl v roce 2007 zjišťován v ČR na okrasných rostlinách poprvé. Podnětem pro jeho sledování byl první výskyt PSTVd na rostlinách Solanum jasminoides a rodu Brugmansia spp. (Datura) v roce 2006 v Nizozemsku, kdy po podrobnějším průzkumu byla přítomnost tohoto viroidu potvrzena ve většině nizozemských podniků, které tyto druhy produkovaly. V ČR byl průzkum přednostně zaměřen na stejné hostitele. Jelikož nejsou známy typické příznaky napadení PSTVd na okrasných rostlinách, byly z kontrolovaných porostů odebírány vzorky k laboratornímu rozboru jak z rostlin podezřelých z výskytu PSTVd, které vykazovaly příznaky viróz, tak i z bezpříznakových rostlin. V rámci průzkumu bylo navštíveno 35 podniků, z nichž byla přítomnost infekce PSTVd potvrzena ve 25 podnicích, nejčastěji na rostlinách Solanum jasminoides. Dále byl PSTVd zjištěn na rodu Brugmansia spp., na druhu Solanum muricatum a na rodu Petunia sp. Výskyt na petúniích byl zjištěn poprvé, čímž byl tento rod byl zařazen mezi nové hostitele PSTVd. Původ infikovaných rostlin byl převážně tuzemský, ve dvou případech pocházel materiál z Německa a Nizozemska, v jednom případě z Polska. Pokud byly v podnicích s potvrzeným výskytem pěstovány také rostliny rajčete a existovalo riziko přenosu, byly otestovány na přítomnost viroidu také. Výskyt PSTVd na rostlinách rajčete nebyl potvrzen.
Rhynchophorus ferrugineus
Nosatec Rhynchophorus ferrugineus (Olivier) se šíří od 90. let do Evropy z Asie a Blízkého východu, v současné době se vyskytuje na území Evropské unie ve Španělsku, Itálii, Francii (Korsika) a v Řecku. Napadá mnoho druhů rostlin z čeledi Palmae a způsobuje jejich úhyn. Jelikož celý svůj životní cyklus může dokončit uvnitř hostitele, bývá zpravidla obtížně detekovatelný. Průzkum výskytu nosatce byl zaměřen na objekty, ve kterých jsou pěstovány palmy, tzn. skleníky botanických zahrad a podobná stanoviště s hostitelskými rostlinami. Kontrola byla zacílena na palmy, jejichž báze u paty kmene má průměr větší než 5 cm, neboť vzrostlejší rostliny vytvářejí vhodné podmínky pro přežívání škůdce. Byly sledovány příznaky napadení, např. poškození způsobené žírem larev ve kmeni, bázi řapíků, nebo v koruně. Žírem vznikají otvory, ze kterých jsou vytlačovány drtinky, které můžou být doprovázeny výtokem hnědé viskózní tekutiny. U napadených rostlin dochází k usychání listů a postupnému uvadání celé rostliny. V roce 2007 bylo zkontrolováno 30 míst prodeje hostitelských rostlin (zahradní centra, výstavy aj.) a 21 skleníků, botanických zahrad a obdobných stanovišť s vysazenými palmami. Rhynchophorus ferrugineus nebyl na našem území zjištěn.
Puccinia horiana
Hostitelskými rostlinami houby Puccinia horiana Hennings jsou rostliny rodu Dendranthema (DC.) Des. Moul. Tyto rostliny jsou kontrolovány v místech jejich produkce a v obchodní síti. Zdravotní stav je posuzován vizuální prohlídkou, houba je snadno detekovatelná pro svoje nápadné příznaky. Na svrchní straně listů se objevují světlezelené nebo žluté skvrny o velikosti až pět milimetrů v průměru, které postupně od středu hnědnou a nekrotizují. Na spodní straně listů vyrůstají žlutohnědé, rezavé nebo narůžovělé voskové výtrusy. Tyto příznaky se mohou objevit také na listenech, stoncích a květech, silné napadení způsobuje vadnutí, zasychání a v konečné fázi úhyn rostlin. Z hlediska šíření choroby jsou za rizikové považovány rostliny, určené k dalšímu pěstování, s výjimkou osiva. V roce 2007 bylo kontrolováno 248 podniků a prodejen nabízejících rostliny chryzantém, dále byly prováděny dovozní a vývozní kontroly zásilek chryzantém. Výskyt původce bílé rzi chryzantémové byl potvrzen ve dvou podnicích, infikovaný materiál pocházel z tuzemské produkce.
