Souhrn
V letech 2008–2010 byl hodnocen výskyt reziduí pesticidů v 56 vzorcích zeleniny od pěstitelů, kteří důsledně uplatňují systém integrované produkce zeleniny. Žádný z hodnocených vzorků zeleniny, zahrnujících celer, cibuli, čínské zelí, hlávkovou kapustu, kedluben, květák, mrkev, kořenovou petržel, ředkev japonskou (daikon), ředkvičku, salát a zelí, který byl určen na trh, nepřekročil povolený maximální limit reziduí (MLR) pesticidů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005. Zjištěné hodnoty reziduí pesticidů byly hluboko pod povoleným limitem, u 43 % vzorků zeleniny nebyla zjištěna žádná rezidua pesticidů. Získané výsledky potvrzují vysokou kvalitu české zeleniny pěstované v systému integrované produkce, která je v porovnání s konvenční produkcí šetrnější k životnímu prostředí a současně splňuje přísnější kriteria pro hodnocení zdravotní bezpečnosti potravin.
Summary
The content of residues of pesticides in 56 samples of vegetable from farmers applying strictly IPM system of vegetable production was evaluated in 2008–2010. The maximum residue limit (MRL) given by regulation (EC) No 396/2005 of the European Parliament and of the Council wasn´t exceeded in any sample of celery, onion, Chinese cabbage, kale, kohlrabi, cauliflower, carrot, parsley root, Japanese radish, radish, lettuce and cabbage designated for Czech market. The detected residue levels were deeply below the MRL, no residues of pesticides were detected in 43 % of vegetable samples. The obtained results confirm high quality of Czech vegetable growing in IPM system, that is friendlier to environment and satisfy more strict criteria for food safety assessment.
Používání pesticidů tvoří nedílnou součást současných technologií pěstování zemědělských plodin. Pesticidy patří mezi prostředky ochrany určené pro regulaci chorob, škůdců a plevelů. Bez ohledu na systém pěstování (konvenční, integrovaný, ekologický) zvyšují produktivitu pěstování, od které se odvíjí konečná cena produktů. Prostředky ochrany označované jako biopesticidy jsou standardně používány také v ekologickém zemědělství. Biopesticidy jsou většinou výrazně šetrnější k životnímu prostředí, než konvenční pesticidy, ale i mezi nimi se najdou účinné látky, které mají negativní vliv na biodiverzitu (např. pyrethriny) a zanechávají rezidua v produktech (např. spinosad, či azadirachtin).
Používání pesticidů souvisí i s požadavky spotřebitelů na kvalitu zeleniny, která nesmí být poškozena škůdci a chorobami (vada vzhledu a kratší trvanlivost) a musí splňovat chuťové požadavky. Tlak na zlepšení chuťových vlastností nových odrůd vede ke snížení přirozené obranyschopnosti rostlin (zjemnění pletiv, snížení obsahu antipožerových látek), což zvyšuje potřebu ochrany pesticidy. Obecně platí, co chutná lidem, chutná i škůdcům, kteří preferují šťavnaté a sladké odrůdy před odrůdami s tuhými pletivy či kyselými a hořkými.
Rezidua pesticidů jsou zbytky přípravku, který byl aplikován proti škůdcům, chorobám nebo plevelům a v době sklizně jsou přítomny v rostlině. Maximální limity výskytu reziduí (MLR) v plodech a ostatních jedlých částech rostlin jsou uvedeny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 a pozdějších předpisech a jsou shodné pro všechny státy v EU. MLR jsou udávány v mg/kg a mohou se lišit v závislosti na druhu plodiny nebo části sklízeného produktu. Např. účinná látka azadirachtin má MLR 1 mg/kg pro všechny druhy zeleniny, ale limit pro účinnou látku spinosad je v květáku 2 mg/kg a v česneku 0,1 mg/kg. U některých účinných látek jsou sledovány i metabolity a další degradační produkty. MLR je potom stanoven pro sumu účinné látky a významných sloučenin z ní vzniklých, např. účinnou látku pirimicarb a metabolit desmethylpirimicarb.
Stanovení hodnoty MLR je složitý proces, členské státy mohou požádat Evropskou komisi o posouzení limitů (stanovení MLR pro nové účinné látky, ale i modifikace stávajících), ta následně může žádost předat Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (European Food Safety Authority – EFSA), což je orgán zodpovědný za hodnocení rizik v oblasti bezpečnosti potravin. MLR určuje nejvyšší přípustnou koncentraci pesticidu, která může být důsledkem jeho použití v souladu se správnou zemědělskou praxí s cílem předcházet nepovolenému nebo nadměrnému používání pesticidů, a tak chránit nejen zdraví konzumentů, ale i životní prostředí. Odlišná situace je u malých dětí, které mají vyšší poměr přijaté potravy k hmotnosti těla, mají vyšší propustnost střev a nemají plně vyvinuty detoxikační mechanismy. Pro potraviny určené pro kojence a malé děti (Vyhláška č. 54/2004 Sb. implementující Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1999/39 a 2003/13) je MLR 0,01 mg/kg shodně pro většinu účinných látek a pro všechny potraviny určené pro kojence a malé děti. Několik účinných látek má MLR ještě nižší, např. fipronil pouze 0,004 mg/kg. Žádný přípravek s takovými účinnými látkami není u nás k použití v zelenině povolen.
Dosud nejrozšířenějším způsobem regulace pesticidů je uplatňování systému integrované ochrany rostlin.
Text a foto
Ing. Kamil Holý, Ph.D.1,
Ing. Vojtěch Hrbek2,
Ing. Jana Urbanová 2,
prof. Ing. Jana Hajšlová, CSc. 2,
prof. Ing. Vladimír Kocourek, CSc.2,
prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc. 1
1 Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně
2 Vysoká škola chemicko-techologická, Praha-Dejvice
Článek byl odborně recenzován.
Celý článek naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 12/2011
