V roce 2010 byl na jižní Moravě (bývalý okres Břeclav) sledován výskyt členovců na jabloních (Malus domestica) podél silnice a v opuštěném sadě. Odchyt byl prováděn pomocí aplikace insekticidu deltamethrin do koruny stromů. Při pokusech byl použit přístroj Foger (PulsFog VK 2). V průběhu sledování bylo zaznamenáno celkem 77 jedinců z řádu blanokřídlí, z nichž většina (63) patří mezi parazitoidy. Odchycení parazitodi patří do čeledí lumčíkovití (Braconidae), lumkovití (Ichneumonidae), Proctotrupidae a nadčeledi chalcidky (Chalcidoidea). V programu Canoco byla provedena CCA analýza získaných dat. Ta značí (T = 0,068; F = 2,046; P = 0,088), že prostředí stromů v okolí silnice je příznivější pro zástupce čeledi lumkovití. Naopak jedinci nadčeledi chalcidky spíše preferují opuštěný sad. Čeleď lumčíkovití nemá jednoznačnou preferenci ani k jednomu sledovanému prostředí.
Jabloně patří s rozlohou okolo 9000 ha sadů k nejpěstovanější ovocné plodině v České republice. Celá řada sadů je z různých důvodů (nevyjasněné majetkové poměry atd.) bez jakéhokoliv managementu, podobně jako jabloně vysázené podél komunikací. V obou případech je entomofauna stromů ponechána samovolnému vývoji bez chemického ošetření pesticidy. Nabízí se tedy otázka, zda tyto stromy, ať už v opuštěném sadu nebo v aleji u silnice nemohou být zdrojem škůdců pro blízké produkční porosty jabloní, ale i jiných ovocných dřevin. Stejně tak mohou být vhodným prostředím pro celou řadů užitečných organismů, jako jsou různí predátoři či parazitoidi. Dokonce mohou být i vhodným prostředím pro chráněné druhy členovců. V tomto příspěvku uvádíme dílčí výsledky studie o výskytu parazitoidů z řádu blanokřídlí (Hymenoptera) na vybraných jabloních u silnice a v opuštěném sadě.
Parazitoidi z řádu blanokřídlí patří mezi významné regulátory škůdců zemědělských plodin, avšak údaje o jejich vlivu na populace škůdců jsou bez širších souvislostí. Více prozkoumaní jsou parazitoidi škůdců, kteří se dají snadno nasbírat ve velkém množství (např. obaleč jablečný, květopas jabloňový), ale údaje o parazitaci skrytě žijících druhů (např. housenky drvopleňů) nejsou téměř žádné.
Blanokřídlí parazitoidi se vyvíjejí nejčastěji uvnitř těla hostitele, kterého nakonec zahubí, mohou však žít i na jeho povrchu a postupně ho vysávat. Spektrum hostitelských organismů je velmi široké. Patří mezi ně převážně hmyz, ale také druhy z jiných taxonomických skupin. Parazitoidi jsou často úzce potravně specializovaní. Specializují se mnohdy na druhy blízkých rodů, nebo dokonce jednotlivé druhy. Na druhou stranu jsou mezi nimi i širocí polyfágové, například druhy rodu Trichogramma, které napadají mnoho druhů motýlů.
Význam parazitoidů pro integrovanou ochranu jabloní lze ukázat na obaleči jablečném. Vajíčka obaleče jsou nejčastěji napadána druhy rodu Trichogramma, housenky a kukly lumky rodu Itoplectis, Pimpla, Pristomerus, Trichomma a lumčíky rodu Ascogaster, Bassus, Chelonus. Celková parazitace se v Evropě pohybuje nejčastěji od 5 do 20 % (Lacey & Unru, 2005). Připočte-li se k těmto hodnotám mortalita způsobená predátory a chorobami, může být výsledek pro pěstitele přínosný. Je samozřejmé, že vyšší regulace obaleče jablečného užitečnými organismy bude v sadech s šetrným postřikovým plánem a dostatkem přirozené potravy pro dospělce parazitoidů v podobě kvetoucích nektarodárných rostlin.
Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 4/2011.
Text a foto Ing. Václav Psota, Mendelova univerzita v Brně
