V tomto příspěvku informujeme o výskytu neobvyklých novotvarů na oleandru, na jejichž vzniku se podílí bakteriální patogen, jehož přítomnost byla poprvé spolehlivě prokázána na území České republiky teprve v roce 2004.
Posuzujeme, jaké je riziko rozšíření a škodlivosti tohoto patogena pro oleandr a jiné hostitelské druhy rostlin pěstované na území České republiky.
Oleandr je u nás oblíbeným doplňkem květinové výzdoby v zámeckých zahradách, lázeňských parcích, terasách a větších balkonech. Pěstuje se ve větších nádobách jako tzv. mobilní zeleň. V létě jsou rostliny oleandru venku, začátkem podzimu se přemísťují do světlejších chladnějších interiérů k přezimování. Pro celoroční venkovní pěstování oleandru nejsou u nás vhodné podmínky, neboť vyžaduje k přezimování minimálně 5-8 °C. Poškození oleandru nízkými zimními teplotami nehrozí ve Středomoří či jihozápadní Asii, které jsou jeho původním domovem.
Nový patogen oleandru a jeho příznaky
Podobně jako je tomu i u jiných cizokrajných okrasných i užitkových rostlin, původ rostliny předurčuje i spektrum původců chorob a škůdců, jimiž je příslušný rostlinný druh napadán. Najde-li cizokrajný druh rostliny v novém prostředí vhodné podmínky pro růst a přežívání, je pravděpodobné, že se zde uchytí také patogeni a škůdci, jejichž přežití je vázáno na příslušnou hostitelskou rostlinu.
Na jaře roku 2004 byl na Katedru ochrany rostlin Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně doručen vzorek listů oleandru (Nerium oleander) s žádostí o určení příčin vzniku neobvyklých okrouhlých nebo téměř okrouhlých výrůstků (novotvarů, hálek) o průměru přibližně 3–5 mm na horní straně čepele (obr. 1). Na příčném řezu mladých novotvarů bylo možno pozorovat dutiny (kaverny) obsahující bakteriální sliz (obr. 2). Z parenchymatických hálek byly izolovány bakterie, které na základě stanovení kultivačních a biochemických vlastností, jakož i výsledků umělých infekcí na semenáčcích oleandru (obr. 3 a 4) byly určeny jako Pseudomonas savastanoi pv. nerii (dále jen pv. nerii).
Novotvary se vyskytují nejen na listech, ale i na výhonech, kmíncích (kde jejich velikost dosahuje 2–3 i více centimetrů) a rovněž i na květenstvích (stopkách a semenících). Některé kmeny patogena nevyvolávají při umělých infekcích vznik novotvarů, ale nekróz, které se šíří do stran a do hloubky na výhonech oleandru. Listy na takových výhonech se ohýbají směrem dolů a čepele se svinují a zkrucují (obr. 4).
Dva různí původci novotvarů
Novotvary, které jsou na oleandru způsobovány bakterií pv. nerii mohou být zaměněny s novotvary, na jejichž vzniku se podílí jiný bakteriální patogen, Rhizobium radiobacter (= Agrobacterium tumefaciens).
Pro napadení oleandru bakterií Rhizobium radiobacter je charakteristické, že nevyvolává nekrózu korových pletiv (na rozdíl od pv. nerii).
Pro napadení oleandru bakterií pv. nerii je typické, že nevytváří novotvary na kořenech a podzemních částech kmínku (na rozdíl od Rhizobium radiobacter).
Bakterie Rhizobium radiobacter má velmi široký okruh hostitelů, k němuž patří mnohé, ne-li většina dvouděložných rostlin. Považuje se za pravého obyvatele půdy. Naproti tomu bakterie pv. nerii má schopnost napadat kromě oleandru některé rostliny z čeledi Oleacea (olivovité), tj. olivovník a jasan. Přežívá ve spojení se svými hostitelskými rostlinami.
Způsob zavlečení nového patogenu
Podle sdělení pěstitele oleandru, u něhož byl prokázán výskyt novotvarů způsobený bakterií pv. nerii, pocházejí postižené rostliny z vrcholových stonkových řízků, odebraných v Itálii z keřů, na nichž nebyly patrné žádné příznaky napadení. Přenos řízky je pravděpodobný, neboť se předpokládá, že patogen může být po dlouho dobu běžnou součástí mikroflóry na povrchu nadzemních orgánů, aniž by rostlině nějak škodil.
Riziko zavlečeného patogena pro oleandr a jiné druhy rostlin
Oleandr se v ČR pěstuje jen v omezeném rozsahu. Nákaza se šíří z jedné rostliny na druhou deštěm, nářadím používaným k řezu a infikovanými řízky. Nelze vyloučit, že určitou roli při šíření nákazy může mít hmyz, ale jednoznačné důkazy nebyly dosud předloženy. K infekci dochází hlavně v místech poranění. Místem vstupu mohou být také listové jizvy a mrazová poškození. Patogen uvnitř oleandru se údajně může šířit mléčnicemi a v určité vzdálenosti od původního místa proniknutí do rostliny dát podnět k vniku novotvarů. Patogen P. savastanoi pv. nerii nepředstavuje velké nebezpečí pro životnost oleandru či snížení jeho estetické hodnoty (s výjimkou velmi mladých rostlin).
Kromě oleandru jsou kmeny pv. nerii patogenní i pro jasan. Na jasanech se vyskytuje příbuzná bakterie P. savastanoi pv. fraxini (dále jen pv.fraxini), která je běžně rozšířena v Čechách, zejména v povodí Labe a na jižní Moravě. Bakterie pv. fraxini z jasanu však není schopna oleandr infikovat. I když pv. nerii z olendru může jasan infikovat, nelze předpokládat že by sporadický výskyt pv. nerii na oleandru, pěstovaném u nás relativně v nepatrném rozsahu, mohl představovat vážnější zdroj nákazy pro jasan.
Závěr
V roce 2004 byl poprvé na území potvrzen výskyt původce novotvarů způsobený bakterií Pseudomonas savastanoi pv. nerii. S výjimkou velmi mladých rostlin nepředstavuje tento patogen pro oleandr velké nebezpečí jak pro zkrácení životnosti rostliny, tak i snížení její estetické hodnoty. Šíření nákazy lze minimalizovat, pokud při vegetativním množení budeme řízky odebírat ze zdravých rostlin oleandru.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobrý den,
měli jsme Oleander venku a dali jsme ho na zimu do obývacího pokoje. Kolem kvetoucí části se vytvořily pavučinky a listy v horní části změnily trochu barvu a mají divný povlak. Přestal kvést a květy opadávají. Můžete nám prosím říct, zda je to normální nebo máme něco udělat. Děkujeme Zavadilovi