Ve vinohradu Lucie Šimonové v obci Rájec na Rychnovsku je od rána živo. Po několikaměsíčním ležení na slupkách a kalech v amfoře zvané kvevri, zakopané po hrdlo v zemi, je potřeba víno stočit do čisté nádoby a dát do lahví. Kvevri je nádoba z pálené hlíny, typického tvaru, ve které víno kvasí a zraje jako ve starověku, řekla dnes ČTK devětatřicetiletá vystudovaná vinařka Šimonová. Vinařství je její hobby, pracuje jako logistik v Armádě ČR.
"Mám ráda dobrodružství a nové věci. Právě tím je vinohradnictví v Podorlicku a zvláště pak výroba vína v kvevri," uvedla Šimonová, která je také členkou Asociace degustátorů ČR.
Podorlicko není zrovna typická vinařská oblast, stejně tak jako střední Evropa není místem, kde běžně vznikají vína 8000 let starou technologií kvevri původem z Gruzie. Název způsobu výroby vína přírodní cestou daly právě kameninové nádoby - kvevri.
V altánu ve vinohradu má Šimonová zapuštěné v zemi dvě kvevri, obě byly vyrobeny přímo v Gruzii. Jedna má objem 450 litrů a druhá 350 litrů. Než začalo stáčení, menší z amfor byla zcela zaplněná vínem z odrůd tramín červený, tramín bílý a tramín kořenný. Poté, co sejmuli víko z kvevri, altán provonělo víno. Tekutinu jantarové barvy přečerpali do plastového barelu a z něj víno putovalo do připravených lahví.
Pro výrobu vína technologií kvevri se nehodí každá surovina, hrozny by podle Šimonové měly být dostatečně vyzrálé a zdravé. "Nejlépe se jeví aromatické odrůdy, ale není to pravidlem," řekla ČTK. Většinou se v kvevri vyrábí vína z bílých odrůd. "Potřebné množství vhodné suroviny ze svého vinohradu zatím nemám, proto nakupuji hrozny pro výrobu kvevri na jižní Moravě. To bych ale chtěla změnit, jsme v Čechách, takže budu mít místní surovinu," řekla ČTK Šimonová.
Na podzim kvevri asi ze tří čtvrtin objemu naplnila odstopkovanými a lehce pomletými hrozny, aby při kvašení nepřetékaly. "Fermentace se uskutečňuje spontánně deset až 20 dní a během ní je matolinový klobouk několikrát denně ponořován. Po ukončení kvašení se klobouk samovolně rozpadá. To je okamžik pro doplnění kvevri po okraj a její uzavření víkem. Víno se pak nechá ležet na slupkách, semenech a kalech minimálně půl roku," uvedla.
Upozornila, že během celého procesu výroby vína nejsou použita žádná aditiva jako kvasinky, enzymy, čiřidla a jedná se o čistě přírodní produkt. "Tato vína jsou zpravidla suchá nebo s velmi nízkým obsahem zbytkového cukru a naopak vyšší hodnotou alkoholu. Kvevri vína mohou také vyhovovat lidem, které pálí po bílém víně žáha," řekla Šimonová.
Kvevri vína jsou podle ní velmi odlišná od těch běžných, a to nejen v chuti, ale i vůní či barvě. "Vína z kvevri buď milujete nebo nenávidíte a já jsem v té první skupině. Vína v kvevri vznikají divoce, přirozeným způsobem, a to vše si nesou ve své DNA. Jsou zkrátka jiná," dodala Šimonová. Kromě kvevri vín vyrábí s přítelem také klasická tichá vína, v menší míře šumivá, ta jsou již z vlastní produkce.*
Zdroj: ČTK
