Historie výroby hliněných nádob na víno je velmi dlouhá. Před několika desetiletími odhalily archeologické vykopávky v ruinách starověkého sídliště Dangreuli Gora poblíž města Marneuli (JV Gruzie, region KvemoKartli jižně od Tbilisi) velké množství semen hroznů vinné révy z období asi 6000 let př. n. l., které jsou morfologicky i ampelograficky totožné s druhem révy Vitis vinifera subsp. sativa. V roce 2006 a 2007 byla v rámci nových vykopávek na stejných místech objevena nejen další semena hroznů, ale především množství fragmentů hliněných nádob, tzv. Kvevri.
Kvevri, jak je známe v současnosti, se však v záznamech objevily ve třetím století našeho letopočtu. Spodní část nádob se zřetelně zašpičatila, aby nádoba byla schopná udržet tlak okolní zeminy, což také znamená, že se v této době začaly kvevri zakopávat celé do země.
Kvevri (gruzínsky „ქვევრი“) jsou objemné hliněné nádoby využívané k fermentaci, uskladnění a zrání vín (obrázek 1).
Kvevri jsou vyráběny podle tradičních postupů a staletých mezigeneračně předávaných zkušeností. V současné době je však jejich produkce značně omezena. V Gruzii v současné době žije pouze několik řemeslníků, kteří mohou být pokládáni za opravdové mistry ve svém oboru.
Text a foto
Doc. Ing. Mojmír Baroň, Ph.D.,
Ing. Vlastimil Nešetřil, Ph.D.
MENDELU,
ZF v Lednici
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 2/2018.
