V ČR republice stále ještě převažují výsadby jabloní, které byly založeny před deseti a více roky, které v současných podmínkách již nejsou považovány za dostatečně intenzivní. Typickým rysem těchto výsadeb jsou řidší spony, volnější pásové tvary a použití středně vzrůstných nebo i vzrůstnějších podnoží. Vzhledem k převážně silnému růstu stromů jsou tyto sady poměrně náročné na řez.
Nejčastěji jsou v nich vysazeny odrůdy ’Spartan’ nebo ’Idared’, avšak nezřídka se zde vyskytují ještě i takové odrůdy jako ’Oldenburgovo červené’, ’Ontário’ nebo ’Boskoopské’. Takovéto odrůdy se stále obtížněji uplatňují na současném trhu s čerstvým ovocem a mnozí pěstitelé tuto sklizeň již nyní realizují jen jako nestandard pro průmyslové zpracování. Za tohoto stavu nemohou být tyto výsadby rentabilní a pěstitel dříve nebo později musí řešit otázku, zda je likvidovat nebo ještě investovat do jejich obnovy tím, že je přeroubuje. Z těchto důvodů jsme provedli určité ekonomické vyhodnocení této alternativy v současných podmínkách, přičemž jsme k tomuto účelu použili některé výsledky, které jsme získali průzkumem odrůd ve vybraných výsadbách, dále informace o nákladech shromážděné z pěti ovocnařících podniků a rovněž některá uveřejněná statistická data zpracovaná Ovocnářskou unií ČR.
Základní charakteristiky výsadeb jabloní, které se staly východiskem pro tuto studii jsou uvedeny v tabulce 1. Jsou zde vybrány 3 varianty typu výsadeb vyjádřené sponem a podnoží, které byly nejčastěji vysazovány v ČR v letech 1970-1990. Tyto varianty jsme dále rozčlenili na 5 dílčích skupin podle současné pokryvnosti zdravým porostem. Pokud jde o redukci původního počtu nemusí se jednat jen o samotné výpady stromů, nýbrž i o stromy silně poškozené např. chorobami dřeva apod. K těmto výchozím parametrům jsme přiřadili průměrné výnosy na jeden strom (zjištěné z většího souboru odrůd), které jsme získali několikaletým hodnocením výsadeb tohoto typu. Z nich jsme vypočítali pro jednotlivé varianty a dílčí skupiny dosahované průměrné roční hektarové výnosy.
Pokud jde o vlastní náklady hodnotili jsme zvlášť konstantní náklady, jež je nutno ve výsadbě každoročně vynaložit bez ohledu na stav porostu a výši sklizně a ostatní variabilní náklady. Mezi konstantní náklady byly zařazeny veškeré mechanizované a ruční práce spojené s ošetřováním výsadby, materiálové náklady (ceny přípravků ochrany rostlin, hnojiv apod.), odpisy, nájem a pozemková daň. Průměrná roční hodnota těchto nákladů ze sledovaných podniků činila 41,5 tis. Kč. Do variabilních nákladů byly zahrnuty náklady na řez stromů (mění se podle úplnosti porostu), náklady na sklizeň, transport a na posklizňovou úpravu sklizených jablek. Tyto náklady kolísaly podle variant a skupin v rozmezí od 19,5 do 33,4 tis. Kč.
Celkový příjem pro odrůdu ’Spartan’ byl vypočítán z celkové sklizně za předpokladu podílu 75 % jakostních tříd realizovaných za současnou průměrnou nákupní cenu této odrůdy (8450 Kč za tunu) a zbývající podíl nestandardu za současnou cenu 2200 Kč za tunu. V případě odrůdy ’Oldenburgovo’ byl hrubý příjem vypočítán za předpokladu realizace celé sklizně jako nestandardu. U odrůdy ’Boskoopské’ byl odhadnut celkový příjem o jednu třetinu nižší než u odrůdy ’Spartan’. Odhadovaný pokles u této odrůdy odpovídá především poklesu průměrného výnosu v důsledku střídání sklizní.
Náklady na přeroubování jsou uvedeny v tabulce 2. Jsou zde zahrnuty přímé pracovní náklady na vlastní přeroubování, dále materiálové náklady (především cena roubů) a náklady na tvarování stromů před obnovou jejich plodnosti. Výpadek sklizní po přeroubování (stejně jako doba potřebná pro tvarování přeroubovaných stromů) byl kalkulován jako dvouletý u stromů na podnoži M 9, dva a půl roční u MM 106 a tři roční v případě silněji rostoucích stromů na podnoži M 1. Po dobu výpadku sklizní po přeroubování byly kalkulovány do celkové bilance vedle vlastních nákladů na přeroubování pouze konstantní náklady, avšak nikoliv náklady variabilní (protože náklady na tvarování byly zahrnuty do nákladů na přeroubování). Do celkové bilance příjmů po přeroubování byly kalkulovány stejné průměrné výnosy, jako u nepřeroubovaných stromů, avšak pro 75 % podíl jakostních tříd byla použita průměrná realizační cena 12 300 Kč za tunu, která byla získána zprůměrováním současné realizační ceny, za všechny odrůdy, které jsou v současné době doporučovány k použití na přeroubování méně vyhovujících kultivarů (viz předešlý uveřejněný příspěvek).
Celkový očekávaný ekonomický efekt přeroubování za současných cenových relací a bez započítání režijních nákladů u odrůdy ’Spartan’ je uveden v tabulce 3. Z těchto údajů je zřejmé, že se přínos tohoto zákroku může projevit nejdříve až po 8 letech dalšího provozování výsadby. Nejvyšší přínos může být dosažen ve výsadbě na podnoži M 9. Nicméně s poklesem počtu stromů ve výsadbě resp. s nárůstem výpadů i zde celková ekonomická efektivnost přeroubování významně klesá. V případě stromů na podnoži MM 106 může mít tento zákrok ekonomický přínos pokud ještě nejméně 80 % stromů má dobrý zdravotní stav a výsadba má předpoklad nejméně 10 let dalšího využívání. U stromů na silně rostoucí podnoži M 1 lze očekávat ekonomickou návratnost přeroubování jen v případě zcela zdravé výsadby bez větších výpadů.
Ekonomická rozvaha efektu přeroubování v případě odrůdy ’Oldenburgovo’ je sestavena v tabulce 4. Tento kultivar je zde uveden jako příklad odrůdy, která jen obtížně může být realizována na trhu s jablky pro přímý konzum a proto její pěstování je ztrátové. Je nutno jej považovat za příklad extremní, protože se pěstitel obvykle snaží prodat tato jablka lépe než za nestandard mimo obchodní siť (např. prodejem přímo spotřebiteli za dohodnutou cenu). Zejména, pokud se jedná o soukromého pěstitele, usiluje se za těchto okolností o maximální úsporu vynaložených nákladů a vlastní vložená práce se často nebere příliš v úvahu. Pokud by šlo o pouhé snížení ztráty (bez zřetele na její absolutní výši) mělo by být přeroubování této odrůdy efektivní téměř vždy. Nicméně z hlediska dosažení rentability pěstování lze i zde tento zákrok doporučit prakticky jen ve stejných variantách jako v případě odrůdy ’Spartan’. V případě výsadeb na podnoži M 9 je přeroubování efektivní již po 6 letech provozování výsadby pokud počet stromů dosahuje alespoň 80 % původní hustoty porostu. Všechny výsadby, u nichž ani po přeroubování není předpoklad dosažení rentability by měly být co nejdříve zlikvidovány.
Jako příklad rozvahy pro pěstitelsky již méně rentabilní odrůdu je v tabulce 5 sestavena tato bilance pro odrůdu ’Boskoopské’. Opět jsou zde celkové efekty přeroubování velmi výrazné, avšak je zřejmé, že celková rentabilita tohoto opatření od určité hranice nezávisí na přeroubované odrůdě, nýbrž na vzrůstnosti podnože, úplnosti porostu a na dobrém zdravotním stavu stromů, který je předpokladem ještě dlouhodobějšího využívání dané výsadby. Závěrem bychom chtěli zdůraznit, že výsledný efekt přeroubování také ve značné míře bude záviset na volbě vhodné odrůdy, která musí být nejen žádaná trhem (a tím mít i předpoklad vyšší realizační ceny), avšak musí v daných klimaticko-půdních podmínkách rovněž mít předpoklad dosažení, alespoň průměrného výnosu.