V předminulém článku jsme se věnovali novinkám v pracovním právu. Podnikání však není jenom o pracovních vztazích (i když řada podnikatelů je zároveň zaměstnavateli), a abychom na problematiku navázali pohledem z druhé strany, bude se tento článek věnovat jednatelům. Jednatelé totiž představují hybnou sílu společnosti, kterou obchodně vedou a o jejíž prospěch mají pečovat. Zákon jednatelům na jedné straně umožňuje poměrně neomezeně rozhodovat v obchodních záležitostech, na druhou stranu jim ukládá povinnost řádného hospodaření a péče o společnost. Některá pravidla v praxi stále vzbuzují problémy, další proti dřívější právní úpravě doznala změn. Proto se dnes na vybrané otázky zaměříme.
Jednatel jako zaměstnanec?
I když odpověď na tuto otázku podal Nejvyšší soud již před dlouhou dobou, v praxi stále dochází k pochybením v této oblasti. Jednatel jako statutární orgán společnosti nemůže svou funkci vykonávat v pracovním poměru jako zaměstnanec, neboť funkce statutárního orgánu společnosti není druhem práce ve smyslu pravidel zákoníku práce a vznik, zánik ani obsah tohoto právního vztahu není upraven pracovněprávními předpisy.
Výjimku z tohoto pravidla představují pouze smlouvy uzavřené v období od 1. 1. 2012 do 31. 12. 2013, kdy obchodní vedení společnosti bylo možné vykonávat i v pracovním poměru osobou, která byla zároveň statutárním orgánem společnosti (jednatelem), což tehdy dovoloval obchodní zákoník.
Nová právní úprava (nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích) však tuto možnost nepřejala. Tento zákaz se však vztahuje toliko na obchodní vedení společnosti a nebrání jednateli, aby jinou vedlejší činnost (např. jako IT pracovník nebo grafik) vykonával pro společnost jako její zaměstnanec.
Text Mgr. David Šupej,
advokátní koncipient AK Tomáše Liškutína
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 5/2016.
