V rámci průzkumu nových odrůd jabloní v provozních výsadbách jsme se v posledních letech rovněž zabývali hodnocením řady nových kultivarů po přeroubování stromů méně vyhovujících odrůd. Mnozí pěstitelé často používají tento postup pro vlastní hodnocení novinek, se kterými se chtějí blíže seznámit nebo si ověřují jejich použitelnost pro budoucí obnovu svých výsadeb.
Pro posouzení plodnosti odrůd po přeroubování jsme použili kromě hodnocení pěti pokusných výsadeb v Holovousích také výsledky celkem z dvanácti podniků nebo farem, které se nacházejí ve východočeském, středočeském a jihomoravském kraji. V těchto výsadbách byla většina odrůd hodnocena na podnoži M 9. Pokud jde o tvar stromů, nejčastěji se jednalo o volně rostoucí zákrsky, dále o vřetenovité zákrsky a z části i o štíhlá vřetena. Nejčastějším sponem byla vzdálenost 4 x 2 m. Z ostatních podnoží byly v mnohem menším rozsahu použity pro přeroubování stromy na podnožích A 2, M 7, MM 106 M 4 a M 1. Nicméně v případě všech těchto středně a silně rostoucích podnoží se jednalo o podobný typ pásových výsadeb zploštěle tvarovaných volně rostoucích zákrsků, vysazených nejčastěji ve sponu 5 x 3 m. Stromy po přeroubování byly většinou ošetřovány jen nezbytným řezem tak, aby se co nejdříve obnovil jejich původní tvar.
Ve sledovaných výsadbách byl u přeroubovaných stromů hodnocen nástup do plodnosti a výše sklizní. Za rok nástupu do plodnosti byl považován rok, ve kterém byla násada plodů bonitována hodnotou 3 a vyšší (při použití klasifikační stupnice 1-9), přičemž první rok růstu roubů byl posuzován jako první rok po naroubování. Výše sklizně byla nejčastěji odhadována na základě počítání plodů a vynásobením tohoto počtu průměrnou hmotností zjištěnou na základě vážení odebraných vzorků.
Výsledné hodnocení přeroubovaných stromů na podnoži M 9 podle odrůd je uvedeno v tabulce 1. Nejrychlejším vstupem do fáze plodnosti se vyznačovala odrůda ’Selena’, která rovněž v celkovém průměru patřila mezi nejvýkonnější odrůdy. Bez regulace plodnosti se však u ní dost často projevuje určitý sklon ke střídavé plodnosti. Kvalita plodů je lepší v teplejších oblastech a tam, kde se uplatňuje letní řez.
Velmi včasným nástupem do plodnosti se po přeroubování stromů na podnoži M 9 vyznačovala také odrůda ’Jonagold’. Pokud jde o průměrnou výši sklizní byl tento kultivar hodnocen na 2. místě těsně za odrůdou ’Produkta’. Nejvyšší kvalita plodů (včetně vysokého podílu jakostních tříd na sklizni) byla u odrůdy ’Jonagold’ dosažena ve tvaru štíhlých vřeten. V tradičních pásových výsadbách vyžaduje pro dosažení dobrého vybarvení plodů a celkové kvality probírku násady a také použití letního řezu.
Z dalších odrůd se z hlediska výnosů a dobré kvality plodů v průměru jeví jako nejvhodnější pro použití na přeroubování méně hodnotných kultivarů ’Šampión’, ’Melodie’, ’Gala’, ’Topaz’ a ’Rosana’. Tento výběr lze ještě rozšířit o odrůdu ’Angold’, která se vyznačuje velkými plody a vysokým podílem jakostních tříd na sklizni. Pokud jde o odrůdy ’Rubín’, ’Bohemia’ a ’Rubinola’ mají v současné době vyšší úroveň realizační ceny, než dříve jmenované odrůdy, nicméně jejich průměrná výše výnosů bývá o ⅓ až ½ nižší. Za tohoto stavu jejich použitelnost pro přeroubování závisí na schopnostech pěstitele stromy rychle a efektivně vytvarovat (ohýbání výhonů a přiměřený převážně letní řez) a na vzrůstnosti přeroubovávaných stromů ve vztahu k danému sponu. Vzhledem k silnému růstu nejsou tyto odrůdy vhodné pro přeroubování stromů vysazených v příliš hustých sponech.
V teplých oblastech ČR se jako nejvhodnější projevil ’Golden Delicious’ a odrůdy ’Florina’ a ’Goldstar’. Tyto odrůdy zde mají dobré výnosy a také mnohem lepší kvalitu plodů. Na rozdíl od většiny vysoce výkonných odrůd, snad s výjimkou odrůdy ’Idared’, mají v těchto klimatických podmínkách i dobrou uchovatelnost plodů.
V nejteplejších pěstitelských oblastech našeho státu se po naštěpování na podnož M 9 rovněž osvědčila dosud u nás neregistrovaná odrůda ’Braeburn’. Pro tuto odrůdu je charakteristický slabší růst stromů, včasný nástup do plodnosti a navíc v těchto podmínkách dosahuje poměrně velmi dobrou kvalitu plodů. Na základě dosavadních předběžných výsledků by zde tato nová odrůda, jinak velmi náročná na délku vegetační doby, mohla přicházet v úvahu jako potenciální náhrada za odrůdu ’Idared’. Je však stejně citlivá vůči strupovitosti i padlí a při pěstování proto vyžaduje dobrou chemickou ochranu.
V chladnějších oblastech byly dosaženy nejlepší výsledky s rezistentními odrůdami ’Rajka’ a ’Rosana’. V těchto půdně klimatických podmínkách poměrně dobře plodila také odrůda ’Rubinola’, která navíc z těchto poloh má mnohem lepší skladovatelnost plodů. V chladnějších oblastech vyšších poloh je také menší rozdíl mezi výši sklizní odrůd ’Rubín’ a ’Bohemia’ a dalšími pěstovanými odrůdami. Také s ohledem na delší uchovatelnost plodů je zde celkový efekt s použitím těchto našich nejkvalitnějších odrůd pro přeroubování vyšší než v teplejších polohách.
Výsledky hodnocení po přeroubování stromů na středně a silně rostoucích podnožích podle odrůd jsou uvedeny v tabulce 1. Nejrychlejším vstupem do období plodnosti se na těchto podnožových typech vyznačovala odrůda ’Jonalord’. V průměru dosáhla druhý nejvyšší průměrný výnos na strom, těsně za odrůdou ’Produkta’. Stromy odrůdy ’Jonalord’ i na bujnějších podnožích rostou poměrně slabě. Problémem této odrůdy bývá horší (méně atraktivní) vybarvování plodů, zejména v teplejších oblastech. Dalším problémem této odrůdy je velikostní a tvarová nevyrovnanost plodů, které často bývají příliš velké. Z těchto důvodů lze tuto odrůdu doporučit jen do chladnějších oblastí, kde v průměru mívá lepší vybarvení plodů a její celková výkonnost zde kompenzuje některé její negativní vlastnosti, takže u ní výsledný ekonomický přínos ve srovnání s jinými odrůdami bývá vyšší.
Včasný vstup do plodnosti a vyšší výnosy na středně a bujně rostoucích podnožích měla dále odrůda ’Topaz’. Při přeroubování silně rostoucích stromů může nastat u této odrůdy problém s příliš vzpřímeně rostoucími větvemi a se zahušťováním středové části koruny. Tomu lze předcházet přiměřeným ohýbáním vhodně rostoucích větví, včasným vyjednocováním výhonů v prodlužujících partiích větví a později průklestem formou letního řezu. Těmito zásahy je možno u tohoto kultivaru podstatně zlepšit vybarvování plodů a jejich průměrnou velikost, zvláště pokud je redukována probírkou případná nadměrná násada. Podobné nároky na ošetřování přeroubovaných stromů jako ’Topaz’ má rovněž další výkonná odrůda ’Šampion’.
Z dalších hodnocených odrůd se jeví jako celkově vhodná pro přeroubování stromů na bujněji rostoucích podnožích ještě odrůda ’Angold’. K tomuto účelu u ní vyhovuje zejména slabší rozložitý růst stromů a rovnoměrná, více méně střední, násada plodů. Z těchto důvodů probírka plodů nebývá nutná. Charakteristický je vysoký podíl jakostních tříd na sklizni. Nevýhodou odrůdy ’Angold’ při přeroubování silně rostoucích stromů je její sklon k nízkému obsahu vápníku v plodech, který může mít za následek vznik některých fyziologických poruch. Prevence těchto poruch vyžaduje aplikaci vápenatých hnojiv na list.
Z odrůd, které se jeví jako méně vhodné pro přeroubování je nutno jmenovat především ’Produktu . S výjimkou nejteplejších oblastí nemá zpravidla takovou kvalitu plodů, aby obstála v konkurenci s nejvíce žádanými odrůdami současného sortimentu. Její uplatnění může být jen na výrobu jablek určených ke zpracování. Problémová je také odrůda Otava’, přestože patří mezi odrůdy s nejvyšší vnitřní kvalitou plodů. Jejím hlavním nedostatkem je nízký podíl jakostních tříd na sklizni, který souvisí se silným sklonem stromů k přeplozování a následné střídavé plodnosti. Pro přeroubování stromů na středně a silně rostoucích podnožích není vhodná ani odrůda ’Jonagold’. Stromy v pásových výsadbách rostou příliš silně, méně plodí a kvalita plodů, zejména pokud jde o jejich vybarvování, není v průměru dostatečná. Podobné problémy bývají u tohoto typu výsadeb i s odrůdou ’Gloster’.
Kromě výnosů a podílu jakostních tříd na sklizni jsou dalším významným faktorem nákupní ceny, za které pěstitel realizuje svou produkci. V posledních letech i na našem trhu dochází v tomto směru u pěstovaných odrůd ke stále výraznější diferenciaci. Tento trend bude bezpochyby do budoucna, podobně jako je tomu již v průmyslově vyspělých zemích, i u nás rozhodovat o celkové rentabilitě odrůd jablek a pěstitel proto nemůže při výběru odrůd tuto okolnost opomíjet. V tabulce 3 jsou uvedeny průměrné realizační ceny, za které pěstitelé v ČR prodávali jednotlivé odrůdy jablek v období říjen – prosinec 2001. Tyto údaje byly převzaty ze zpráv uveřejněných v Marketingu ovoce, který vydává Ovocnářská unie ČR.
Kromě vnitřní kvality jednotlivých odrůd rozhoduje o jejich uplatnění na trhu a o dosažené realizační ceně především vybarvení plodů. Proto by měl pěstitel při volbě odrůdy dávat přednost mutantům nebo klonům, které mají lepší vybarvení nebo i z jiných důvodů atraktivnější vzhled. Tyto mutanty nebo klony jsou k dispozici již u většiny nejvíce rozšířených pěstovaných odrůd.
Závěr
Mezi odrůdy s nejrychlejší obnovou plodnosti po přeroubování patří ’Selena’, ’Jonalord’ a ’Topaz’. Jako celkově vhodné pro použití na přeroubování méně vhodných odrůd se dále ukázaly být odrůdy ’Angold’, ’Golden Delicious’, ’Rosana’, ’Melodie’, ’Rajka’, ’Gala’, ’Šampion’, ’Goldstar’, a ’Florina’. Pro přeroubování štíhlých vřeten lze doporučit především odrůdu ’Jonagold’ a zejména její červenoplodé mutace. Odrůdy ’Rubinola’, ’Rubín’ a její barevné mutace (’Bohemia’ a ’Gold Bohemia’) lze doporučit na přeroubování jen ve specifických podmínkách (slabší růst stromů, volnější spony, tvar stěny).
Na základě celkového hodnocení odrůd a s přihlédnutím k jejich rajonizačních požadavkům jsme vybrali pro jednotlivé oblasti k přeroubování méně vhodných odrůd tyto kultivary:
Teplá (kukuřičná) oblast: ’Golden Delicious’ (klon Smoothee nebo Reinders), ’Gala’, ’Jonagold’, ’Florina’, ’Goldstar’ a z dosud neregistrovaných odrůd ’Braeburn’.
Řepařská oblast: ’Jonagold’, ’Topaz’, ’Angold’, ’Gala’, ’Rosana’, ’Melodie’, ’Šampion’, ’Rubinola’, ’Selena’, ’Rubín’, ’Bohemia’ a ’Gold Bohemia’
Bramborářská oblast: ’Jonalord’, ’Rajka’, ’Rosana’, ’Rubinola’, ’Rubín’, ’Bohemia’ a ’Gold Bohemia’.
Poznámka:
Práce byla realizována v rámci řešení projektu Národní agentury pro zemědělský výzkum č QD 0166.
