Mšice jsou skupinou fytofágního hmyzu, který se běžně vyskytuje ve velkém množství na bylinách i dřevinách. Přítomnost jednotlivých mšic v počátečních fázích napadení rostlin často unikne naší pozornosti. Hlavními příčinami tohoto stavu je malá velikost těla, která spolu s nevýrazným zbarvením usnadňuje mšicím pobyt a přežívání na vegetaci. Jejich přítomnost zpravidla registrujeme až poté, kdy se na rostlinách namnoží do kolonií čítajících desítky i stovky kusů nebo když se na rostlinách začnou objevovat první příznaky poškození.
Změny barvy, deformace i hálky Většina druhů mšic saje na nadzemních partiích rostlin a potravu získávají sáním na vegetativních i generativních orgánech rostlin. Některé druhy mšic sají po dobu trvání jedné či více generací i na pletivech podzemních částí rostlin. Sání mšic vyvolává u rostlin rozmanité příznaky poškození, které vznikají v důsledku odnímání velkého množství tekutin a také jako reakce rostlin na toxicky působící látky obsažené v sekretech slinných žláz, které jsou při sání uvolňovány do rostlinných pletiv. K běžným příznakům poškození rostlin mšicemi patří především změna barvy posátých pletiv a různé deformace.
Přítomnost některých druhů mšic na určitých částech rostlin spojená s případným drážděním rostlinných pletiv iniciuje tvorbu často velmi specificky utvářených růstových novotvarů, tzv. hálek. Mezi takové mšice patří i některé druhy čeledi Pemphigidae (dutilkovití) zahrnující jednak vlastní dutilky a jednak vlnatky. Zástupci této skupiny mšic se vyznačují dobře vyvinutými voskovými žlázami, které produkují velké množství rozličně utvářených voskových výpotků pokrývajících jejich tělíčka v různém rozsahu. Kolonie jedinců těchto druhů mšic bývají nápadné přítomnými, obvykle bělavě zbarvenými voskovými výpotky, často ve tvaru jemných vláken připomínajících chomáčky vaty.
Primárně na jilmech Zajímavým druhem mšice této skupiny je nepříliš hojná vlnatka hrušňová (Eriosoma lanuginosum), která oproti mnohým jiným druhům mšic vede spíše skrytý způsob života. Je mšicí, jejíž vývoj probíhá na zástupcích dvou skupin hostitelských rostlin, které obvykle pravidelně střídá v závislosti na ročním období. Primární hostitelskou rostlinou jsou pro vlnatku hrušňovou jilmy, na kterých přezimuje a během jara se na nich množí. Sekundární hostitelskou rostlinou jsou hrušně, na které zpravidla přeletuje počátkem léta a zůstává na nich až do podzimu. Během podzimního období se vlnatky vracejí zpět na jilmy. Vývoj je ale variabilní a někteří jedinci mohou zůstávat na sekundárních hostitelských rostlinách a též na nich i přezimovat.
Na hrušních tato mšice vyhledává kořeny, na kterých následně saje.
Text a foto RNDr. Jan Kabíček, CSc., FAPPZ ČZU v Praze
Celý článek naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 11/2011
