V rámci managementu zelených prací se musí brát v úvahu všechny přímé a nepřímé stránky, které mají vliv na fyzikální a fyziologické uspořádání listové stěny. Management zelených prací musí být zařazený do celkového managementu kvality ve vinohradnictví, který má za cíl optimalizaci révy vinné ve vinici pro produkci kvalitních hroznů.
Velký význam pro správný management zelených prací má intenzita růstu vinice, která může být ovlivňovaná výběrem podnože, sponem výsadby, pěstitelským tvarem, řezem, hnojením a zelenými pracemi.
Optimální poměr mezi výnosem hroznů na keř nebo hektar a kvalitou získaného produktu je hlavním cílem kvalitativního vinohradnictví.
Trendem v současném vinohradnictví je dosáhnout dobré kvality hroznů při úměrném zatížení keře a výnosem, který se pohybuje mezi 1,5 – 2,5 kg na keř.
Významným cílem managementu zelených prací je získání fotosynteticky výkonného olistění s jednotně a dobře rozmístěnými letorosty, rovnoměrného vzrůstu, vytvářející zdravé, vysoce kvalitní hrozny podobné velikosti s bobulemi uniformní zralosti.
Fotosyntéza je základ
Fotosyntéza je jedním ze základních dějů, které probíhají u zelených rostlin. Proto je třeba vytvořit ve vinici podmínky pro dosažení její maximální výkonnosti. Kvalitu fotosyntézy ovlivňuje především pěstitelský tvar, zelené práce a ochrana proti chorobám a škůdcům s cílem udržet zdravou listovou plochu po celou dobu vegetace.
Zastínění listové plochy ovlivňuje strukturu listů a jejich fyziologii. Zastíněné listy nemají dostatečnou výkonnost fotosyntézy pro ovlivnění exportu cukrů a růstu révy vinné.
Uspořádání listové stěny ve vinici by mělo být co nejužší, aby bylo dosaženo rozmístění většiny listů v první vrstvě, tzn. že budou nejlépe osluněné a budou představovat maximální výkonnost fotosyntézy. Důležitá je rovněž dostatečná výška listové stěny, která by u středního vedení měla představovat alespoň 130 cm. Výkonnost fotosyntézy je dána kombinací velikosti listové plochy a rozmístění maximálního množství listů na obvodu listové stěny. Ztráta listů způsobená hlubokým osečkováním, napadením chorobami nebo předčasným opadem se projeví na kvalitě hroznů a schopnostech přezimování.
Fotosyntéza a ukládání zásobních látek mají svoji dynamiku v průběhu vegetačního období. Znalost těchto změn je důležitá pro optimalizaci agrotechnických zásahů v době vegetace. U révy vinné se fotosyntéza v listech zvyšuje od rašení do kvetení a potom postupně klesá až do fáze opadu listů.
Kvalita hroznů versus výnos
S kvalitou hroznů velmi úzce souvisí výnos. Myšlenka na optimalizaci výnosu a kvality hroznů u révy vinné není žádnou novinkou. Již v roce 1926 definoval Sartorius základní pravidla vztahu mezi výnosem a kvalitou hroznů při pěstování révy vinné.
Násada hroznů je důležitým faktorem ovlivňujícím kvalitu hroznů. Keř révy vinné, který je v určité kondici ve vinici, je schopný realizovat kvalitní vyzrálost pouze určité násady hroznů. Velmi vysoká násada hroznů však ovlivňuje kvalitu i révový keř většinou negativně. Jestliže je při řezu nebo díky regulaci násady hroznů v době vegetace ponecháno na keři malé množství hroznů může docházet k podporování vegetativního růstu révového keře, porušení rovnováhy keře a kvalita hroznů se může také snižovat.
Optimalizace výnosu v době vegetace slouží nejenom k dosažení vyšší cukernatosti, ale i ovlivnění obsahu kyselin, aromatické a fenolické zralosti hroznů. Regulace výnosu se neprovádí automaticky u všech odrůd a na celých plochách vinice. Cílem regulace násady je především získat kvalitní surovinu pro výrobu přívlastkových vín.
Regulace násady hroznů
V našich klimatických podmínkách se regulace násady hroznů provádí podstatně častěji u modrých moštových odrůd, určených pro výrobu červených vín. Velký vliv na realizaci regulace má i styl vína, který chce výrobce vyrobit. Regulace násady hroznů musí být marketingově opodstatněná. Je třeba si uvědomit, že snižujeme výnos z vinice o přibližně 25 – 50%. Přičemž při snížení výnosu o 50 % je tento zásah již pod hranicí rentability. Dobrý marketing a rentabilita firmy hrají v tomto rozhodování velký význam.
Regulace násady hroznů se provádí během vegetačního období a proto je možné se správně rozhodnout i podle nástupu jednotlivých fenofází a průběhu počasí v aktuálním vegetačním období. Raný nástup kvetení může být prvním náznakem lepšího ročníku, naopak pozdní kvetení nám může napovídat, že provádění regulace násady může být v takovém ročníku aktuální.
PONI (2006) doporučuje provádění regulace násady hroznů mezi nasazováním bobulí a zaměkáním bobulí. Množství odstraněných hroznů je závislé na násadě hroznů a enologických cílech. Enologický cíl souvisí se stylem vyráběného vína. Toto jsou dvě základní situace, kdy je regulace násady hroznů možná nebo dokonce nutná.
●Evidentní případ nerovnováhy révového keře, která je způsobena velmi vysokou násadou hroznů. Faktory, které vedou k této situaci souvisí s odrůdou révy vinné nebo použitím dlouhého řezu, který stimuluje zvýšení plodnosti. V takové situaci, kdy je listová plocha nedostatečná v porovnání s násadou hroznů je regulace násady hroznů nezbytná, aby se obnovila rovnováha mezi násadou hroznů a vegetativním růstem révy vinné.
●Na základě požadavků na speciální enologické vlastnosti, které jsou formulované na počátku ročníku ve vztahu ke kvalitě hroznů.
Vysoká násada hroznů se může jevit jako nebezpečná především v lokalitách, kde se začíná projevovat vliv sucha. Z pohledu získání kvalitních hroznů a zachování vitality révových keřů je třeba počítat s určitým stupněm regulace násady hroznů. Jestliže se již v některých vinicích toto poškození suchem projevilo, je třeba přikročit k odstranění případných čtvrtých a třetích hroznů na letorostu a udržovat keř v rovnováze plodnosti a vitality růstu letorostů a listové plochy. V lokalitách, kde se pravidelně vyskytuje poškození suchem je potom velmi opodstatněná kapková závlaha.
Ve vinicích, kde se objevuje poškození suchem je třeba reagovat okamžitě a část hroznů odstranit, aby měla réva vinná dostatečně dlouhé období pro uvedení keře do rovnováhy plodnosti a listové plochy.
Regulace násady hroznů u bílých odrůd způsobuje zvýšení cukernatosti, snížení obsahu kyselin v moštu, zlepšení aromatické zralosti hroznů, a nepřímo snížení napadení šedou hnilobou. U modrých odrůd musíme vidět pozitivní stránky tohoto agrotechnického zásahu ve zvýšení cukernatosti, snížení obsahu kyselin a to především kyseliny jablečné, zvýšení obsahu antokyaninových barviv, zlepšení fenolické zralosti hroznů a také snížení napadení hroznů šedou hnilobou.
Způsoby regulace násady hroznů
V podmínkách České republiky se regulace násady hroznů provádí těmito základními způsoby:
● Regulace metodou odstranění celých hroznů – optimální termín je od uzavírání hroznů do asi 10 dnů před zaměkáním bobulí nebo vybarvování prvních bobulí u modrých odrůdu révy vinné. Vhodné je odstranit vždy výše postavený hrozen na letorostu.
● Regulace půlením hroznů – tento způsob regulace je velmi zajímavý u odrůd s velkým a dlouhým hroznem. Je možné ho uskutečnit od hráškovatění až po uzavírání hroznů, pokud je možné spodní třetinu nebo polovinu hroznu odstřihnout bez výrazného poškození bobulí. Tímto zásahem dochází k rozvolnění hroznu a zvýšení odolnosti k houbovým chorobám, zejména hnilobám. Zkrácení hroznu může být možná prevence proti výskytu vadnutí třapiny ve spodní části hroznu nebo traubenwelke. Odrůdy v horní části hroznu mají většinou lepší a kvalitnější vývoj, než-li bobule ve spodních částech hroznu. Velmi vhodný je u modrých odrůd – ´Dornfelder´, ´Cabernet Moravia´, ´Frankovka´, ´Cabernet Sauvignon´, ´Merlot´. Na základě dosud získaných výsledků s tímto způsobem regulace je možné konstatovat, že velmi pozitivně ovlivňuje fenolickou zralost modrých odrůd révy vinné.
● Regulace násady formou předsběru – kdy se sklízí část hroznů v jakostním stupni a nebo hrozny, které jsou již napadené hnilobami.
Všechny způsoby regulace se provádí ručně. V ekonomice podniku musíme počítat s doplňkovými náklady na regulaci a tím pádem musí tento zásah přinést ekonomický profit pro vinohradníka a vinaře.
Výsledky pokusu
Hodnocení vlivu regulace násady na kvalitu hroznů bylo provedené u odrůdy ´Laurot´ ve výsadbě genových zdrojů révy vinné v MZLU v Brně. Vinice je pěstovaná na podnoži Teleki 5C ve sponu 2,0 x 1,0 m. Hodnocení probíhalo v ročnících 2000, 2001 a 2002.
Sklizeň hroznů u všech variant probíhala v následující termíny: 5. 10. 2000, 10. 10. 2001 a 15. 10. 2002.
Pokus byl založený ve variantě A – zatížení keřů bylo 10 oček na keř.
Graf 1 ukazuje porovnání výnosů na keř mezi jednotlivými variantami. U všech variant s regulací násady hroznů došlo k poklesu výnosu na asi 60 % výnosu u kontrolní varianty. Regulační zásahy musí být ekonomicky opodstatněné, respektive cena za láhev vína musí kompenzovat ztrátu na výnosu, aby byla zabezpečena rentabilita produkce.
Graf 2 ukazuje zřetelnou opodstatněnost zásahu z pohledu kvality. U regulovaných variant došlo ke zřetelnému zvýšení cukernatosti a snížení obsahu titrovatelných kyselin, což je velmi důležité pro kvalitu červeného vína. Významný rozdíl je patrný ve kvalitě vína, kdy neregulovaná varianta poskytuje hrozny pouze pro výrobu jakostního vína, zatímco varianta A3 pro výrobu vína v kategorii pozdního sběru. Právě tato skutečnost představuje ekonomickou rentabilitu regulace násady hroznů. Už termín blízko hráškovatění bobulí byl v tomto pokusu pozitivní. Regulace v tomto termínu může vykazovat odrůdové rozdíly, protože úspěšnost regulace v tomto termínu závisí na dynamice růstu bobule. Při příliš brzkém provedení může docházet k efektu zcela opačnému, tzn. zvýšení výnosu a snížení kvality hroznů. Na základě dosažených výsledků je možné jako nejlepší hodnotit variantu A3, tzn. regulaci násady hroznů v termínu uzavírání hroznů. Jako vhodné se proto zdají termíny mezi uzavíráním hroznů a začátkem zaměkání bobulí. Podobně jako se využívá v ovocnictví, zkouší se i ve vinohradnictví chemická regulace násady hroznů. U révy vinné s využitím aplikace giberelinů. Zkoušení této aplikace u moštových odrůd má za cíl rozvolnění hroznu a částečné sprchnutí bobulí. Tím dojde k nepřímému snížení hmotnosti hroznu a zároveň zvýšení odolnosti proti houbovým chorobám a to zejména hnilobám.
Další motivací pro tento způsob regulace násady je možnost její mechanizace a tím i snížení nákladů při produkci kvalitních hroznů.
Aplikace giberelinů se provádí v době kvetení. V Německu jsou již přímo k dispozici tablety, které se k tomuto účelu využívají. Získaný roztok se potom aplikuje postřikem do zóny květenství.
V současném stádiu výzkumu však rozhodně nelze doporučit tuto metodu okamžitě plošně zavést, protože se objevují v následujícím vegetačním období mnohé negativní důsledky, na jejichž odstranění je třeba pracovat. Kyselina giberelová je růstová látka, která ovlivňuje rostlinu révy vinné zcela komplexně a nikoliv pouze květenství a hrozen. V pokusech prováděných v zahraničí se proto objevuje opožděné rašení révy vinné, případně slabé rašení letorostů jako po mrazovém poškození a nižší násada plodů.
Pokus s aplikací kyseliny giberelové
V roce 2005 byl proveden ve vinici MULU v Brně pokus s aplikací kyseliny giberelové. Na středním vedení ve sponu 2,0 x 1,0 m a zatížení keřů 10 očky prováděly následující pokusy. Pokus probíhal u modré moštové odrůdy ´Cerason´ ve variantách, které uvádí tabulka 2. Datum sklizně hroznů bylo 7. 10. 2005.
Graf 3 ukazuje trend poklesu výnosu u variant s provedením regulace násady hroznů. Ve variantě 4 došlo k poklesu výnosu na asi 60 % neregulované varianty, což je opět na hranici rentability regulačního zásahu.
Graf 4 ukazuje výrazný vzestup cukernatosti u všech variant s regulací násady hroznů, ale zejména ve variantě s půlením hroznů. U odrůdy ´Cerason´ ukázala zejména regulace formou půlení hroznů velmi pozitivní vliv na kvalitu hroznů, ale i vína. Víno mělo při senzorickém hodnocení vynikající chuťovou plnost, barevnost a jemnou strukturu taninů, což je pro výrobu červených vín velmi významným zjištěním.
Velmi pozitivní je však také vliv všech zásahů na volnější uspořádání bobulí v hroznech. Ve všech sledovaných případech bylo dosaženo nižšího napadení hnilobami než-li u kontrolní varianty.
Regulace násady hroznů v době vegetace se stává standardní součástí agrotechniky ve vyspělých vinařských podnicích. Základní součástí agrotechniky je především u modrých odrůd. Pěstitelé stále častěji používají metodu půlení hroznů, neboť vliv na kvalitu červeného vína je výrazný. Využívá se však i u pozdních bílých odrůd, zejména při vysoké násadě hroznů.
