30.07.2012 | 04:07
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Vliv vývoje klimatu na průběh fenofáze kvetení meruněk v letech 1951–2000

Ve sledovaném období průměrná roční teplota vzduchu v oblasti Lednice se zvýšila o 0,9 °C a průměrná jarní teplota se zvýšila o 1,2 °C. Rovněž doba prvního květu meruněk (Prunus armeniaca L.) se urychlila o 13,7 dní a doba plného květu o 11,7 dnů. Tento posun fenofází zaznamenaný v lokalitě Lednice (nadmořská výška 176 m, 48° 47´, 16° 47´), na jižní Moravě je vlivem změny klimatu. Tato změna je v korelaci se zvyšováním jarní teploty. Problematika výběru pozdně kvetoucích odrůd meruněk s dobrou kvalitou plodů zůstává stále aktuální.

Summary
Over the time span of fifty years, the average annual temperature in this area increased by 0,9 °C and the average spring temperature increased by 1,2 °C. In the observed period, the dates of the start of flowering of apricot tree (Prunus armeniaca L.) advanced by 13,7 days and full flowering by 11,7 days. The conclusion of this study is that the phenology of apricots of South Moravia, locality Lednice (elevation 176 m, 48° 47´, 16° 47´), was influenced by the climate change. It has changed in the correlation with the increase of the spring air temperature. The selection of late and market valuable cultivars is still important.

Vliv vývoje klimatu na průběh fenologických fází byl prokázán jak u lesních dřevin (Bauer, 2006, Bauer a kol., 2008) tak i u ovocných dřevin (Lednický, 1979, Bagár a kol., 2007, Bauer a kol., 2009). Vzniká otázka, jak se vliv vývoje klimatu projevuje v zemědělství u ostatních plodin? Tento příspěvek je zaměřen na poznání vlivu klimatické změny na fenologii meruněk, které svým původem a průběhem fenologických fází jsou na vývoj klimatu velmi citlivé.
Ovocnář v intenzivně obhospodařovaných sadech musí řešit ochranu ovocných dřevin před chorobami, škůdci a mikroorganismy, ale i škody na ovocných dřevinách způsobených nepříznivými povětrnostními vlivy. Jako příklad lze uvést letošní ochlazení začátkem května, které způsobilo pomrznutí mladých plůdků jakožto nejcitlivějších orgánů na mrazy.
Pro teplomilné ovocné druhy bude vždy na prvním místě pro úspěšné pěstování výběr stanoviště, a to ze všech pohledů, jako jsou reliéf, expozice, půdní druh, půdní typ atd. Složitost výběru vhodnějšího stanoviště spočívá v tom, že je nutné hodnotit všestranně. Správně provedená rajonizace má velký ekonomický význam, jedná se o vhodně provedenou rajonizaci druhovou, rajonizaci odrůdovou a také rajonizaci podnožovou.
Poškození mrazy v době kvetení nebo po odkvětu meruněk je v jednotlivých oblastech, ale také v letech rozdílné. Vachůn (1986) uvádí, že z hlediska mrazů je daleko rizikovější období po odkvětu než období květu. Počet mrazových dní s teplotami poškozujícími květ nebo plod ve fenofázích kvetení a po odkvětu bylo za 37 let pozorování v oblasti Lednice následující: 3,28 % dní na počátku kvetení, 24,59 % dní v době plného květu, 8,2 % dní na konci kvetení a 63,93 % dní bylo po odkvětu. Dále uvádí, že průměrný termín kvetení meruněk v Lednici byl 16.–17. dubna, přičemž rozdíl v době kvetení mezi nejranějším a nejpozdějším termínem může být 37 dní.
Vzhledem k posunu nástupu fenofází u ovocných dřevin bude do budoucna nutné zaměřit šlechtitelský program u meruněk k výrazněji vyšší úrovni adaptability odrůd.

Metodika
Klimatické údaje byly převzaty z klimatické stanice ČHMÚ v Lednici (176 m n. m.). Fenologické záznamy o ovocných dřevinách pocházejí z katastru Lednice a fenologická pozorování probíhala v letech 1951–2000 podle metodiky ČHMÚ. Do fenologického pozorování byla vybrána meruňka (Prunus armeniaca L.) – odrůda ´Maďarská´. Vlastní pozorování byla prováděna autory, studenty Mendelovy univerzity v Brně a zahradníkem Janem Hluchým.
Předmětem výzkumu je také vztah mezi vývojem klimatu, výskytem a vývojem patogenů. Jde o nový moment výzkumu, kterému dříve nebyla věnována patřičná pozornost.

Závěr
Na změnu klimatu reagovala meruňka obecná posunem fenologických fází kvetení do dřívější doby. Za období 1951– 2000, tj. za padesátileté období se posunulo datum prvního květu o 13,7 dní a datum plného kvetení o 11,7 dní do dřívější doby, zatímco za šedesátileté období byl posun v ranosti těchto fenofáz o15,8 dní u prvních květů a plné kvetení se urychlilo o 13,3 dní.
Posun fenologických fází rašení listů a květů ovocných dřevin do dřívější doby, způsobené vývojem klimatu, vytváří podmínky pro poškozování různých fází květních pupenů a květů při výskytu pozdních jarních mrazů. V posledním období se setkáváme i s poškozováním juvenilních plodů mrazem. Proto jedním ze šlechtitelských cílů je vyšlechtění později kvetoucích odrůd. V rámci genofondové kolekce meruněk se jeví odrůda ´Vynoslivyj´ z tohoto pohledu zajímavou, rovněž některé subklony odrůdy ´Bergeron´ kvetou až o tři dny později než původní klony.
Dalším momentem spojeným s klimatickou změnou je otázka dormance, která představuje stav klidu ovocných dřevin v zimním období. Vzestup průměrné a maximální denní teploty nad normál v zimních měsících, zvláště v lednu a únoru, způsobuje proudění mízy provázené rašením listových a květních pupenů, které jsou v pozdějším období poškozovány mrazivými teplotami. I v tomto případě je šlechtitelským cílem vyšlechtění odrůd málo reagujících na klimatické výkyvy v zimním období, tzn. s co nejdelším obdobím hluboké dormance nebo pomalým tempem vývoje procesu tvorby pylu např. odrůdy ´Leala´, ´Vynoslivyj´, ´Lebela´ a další.
Ranější nástup vegetačního období a teplejší průběh zimního období vytváří podmínky pro vyšší výskyt patogenních činitelů, které se dříve vyskytovaly pod prahem významné škodlivosti. Jde především o vyšší výskyt onemocnění fytoplasmou u peckovin (evropská žloutenka peckovin – ESFY, Candidatus Phytoplasma prunorum). V této oblasti je zatím výzkum na začátku, přestože problematika předčasného úhynu meruněk byla na vysoké úrovni řešena již od 60. let minulého století na celém světě včetně bývalého Československa. Na ústavu ovocnictví se v omezeném měřítku zabýváme rovněž otázkami souvisejícími se změnou klimatu a zdravotním stavem výsadeb meruněk.

Text prof. Dr. Ing. Boris Krška, Mendelova univerzita v Brně, ZF v Lednici
Zdeněk Bauer a Jana Bauerová, Brno

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 1/2012

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down