V r. 1998 jsme v Holovousích založili pokus, do kterého jsme zařadili některé nové perspektivní odrůdy slivoní společně s několika významnými odrůdami současného pěstovaného sortimentu. Většinu těchto odrůd jsme vysadili jako jednoleté očkovance na dvou generativních podnožích – na myrobalánu a na semenáči Wangenheimovy švestky. Část pokusu jsme vysadili ve sponu 5 x 2 m, kde jsme stromy pěstovali na drátěnce ve tvaru stěny. Druhou část pokusu jsme vysadili ve sponu 5 x 1,5 m. Tam jsme stromy pěstovali ve tvaru vřeten při použití individuálního opěrného kůlu. Od většiny kombinací odrůd a podnoží jsme měli k dispozici dvě opakování po třech stromech ve tvaru stěny a tři opakování po třech stromech ve tvaru vřeten. V tomto příspěvku je vyhodnocen růst stromů po ukončení čtvrté vegetační sezóny.
Tvarování vřeten
Při tvarování vřeten jsme uplatňovali tento postup: Po výsadbě v předjaří jsme nerozvětvené očkovance seřízli ve výšce 0,7 - 0,8 m U rozvětvených stromků jsme zakrátili terminál 0,4 - 0,5 m nad posledním rozvětvením. Dále jsme odstranili výhony nasazené níže než 0,6 m od země. Ostatní - postranní výhony jsme zkrátili o 1/3 - 2/3 délky. Během prvního vegetačního období jsme kolíčkováním letorostů o délce 5 - 10 cm vytvářeli široké úhly nasazení postranních výhonů. Z nich jsme vybrali 3 - 4 nejvhodnější pro založení 1. patra. Ostatní jsme zakrátili v červenci na 15 - 20 cm. Pokud rostl terminální výhon příliš silně, sesadili jsme jej na nižší konkurenční výhon. Tam, kde to bylo nutné, vyvázali jsme vybrané výhony do vodorovnější polohy v srpnu.
Na začátku druhého vegetačního období jsme zakrátili terminál 0,5 - 0,7 m nad posledním rozvětvením. Na něm jsme opakovali kolíčkování letorostů o délce 5 - 10 cm. Z nich jsme vybírali 3 - 4 výhony pro založení 2. patra tak, aby bylo založeno asi 0,6 m nad prvním patrem. Během července jsme zakracovali svisle rostoucí výhony vyrůstající z větví 1. patra nad 4 - 5 listem. Zároveň jsme odstraňovali konkurenty a všechny nevhodně rostoucí výhony na větevní kroužek. Pokud rostl terminál příliš silně, sesadili jsme jej na slabší konkurenční výhon. Vybrané výhony jsme opět vyvazovali v srpnu. Obdobný postup byl uplatňován i v následujících dvou letech.
Tvarování stěny
Při tvarování stěny jsme po výsadbě v předjaří opět seřezávali nerozvětvené očkovance na výšku 0,7 - 0,8 m, popř. jsme zakracovali terminál 0,4 m nad posledním rozvětvením. Rovněž jsme odstraňovali příliš nízko nasazené výhony. Po začátku vegetace jsme vytvářeli tupé úhly nasazení výhonů kolíčkováním letorostů o délce 5 - 10 cm. Z nich jsme dva nejvhodnější proti sobě nasazené výhony vybrali pro založení 1. patra. Později jsme odstraňovali silně rostoucí konkurenční výhony řezem na větevní kroužek a výhony středně silně rostoucí jsme v červenci zakracovali asi o ½ jejich délky. Oba vybrané výhony jsme vyvázali do směru řady v srpnu téměř do vodorovné polohy.
Na začátku druhého vegetačního období jsme zakrátili terminál asi 0,6 m nad posledním rozvětvením. Na něm jsme znovu opakovali kolíčkování letorostů o délce 5 - 10 cm, ze kterých jsme asi 0,5 m nad prvním patrem vybrali dva nejvhodnější pro založení 2. patra. V červenci jsme odstraňovali nejsilněji rostoucí výhony (o délce 0,8 - 1,0 m) na větevní kroužek. Výhony střední délky (0,4 - 0,6 m) jsme zakracovali asi na polovinu, zatímco výhony kratší než 0,4 m jsme ponechávali bez řezu. Výhony vybrané za pozdější kosterní větve a prodlužující výhony větví 1. patra jsme vyvazovali v srpnu do vodorovné polohy. Stejný způsob tvarování jsme u těchto stromů uplatňovali i v následujících dvou letech.
Pokusná měření
Během vegetačního klidu jsme na začátku roku 2002 u všech pokusných stromků změřili rozměry korun a obvody kmínků 20 cm pod korunkou. Na základě těchto měření jsme pro každý strom vypočítali velikost objemu koruny a plochu průřezu kmene. Pro zjednodušení jsou v tomto příspěvku uvedeny pouze celkové průměry jednotlivých variant.
Z celkového pohledu byly největší rozdíly v intenzitě růstu stromů v rámci tohoto pokusu vyvolány podnožemi. Stromky slivoní na podnoži Myrobalán rostly v průměru o jednu třetinu silněji než stromky na semenáči Wangenheimovy švestky. Rozdíly jsou přibližně stejné jak z hlediska objemu korun, tak i na základě plochy průřezu kmene. Největší rozdíl mezi těmito oběma podnožemi jsme zjistili u odrůd ’Čačanská raná’ a ’Blufre’, zatímco u odrůd ’Wegierka Dabrowická’, ’Čačanská lepotica’ a ’Čačanská najbolja’ byl rozdíl v intenzitě růstu stromů mezi těmito podnožemi menší.
Vliv tvarování na růst stromů
Významný vliv na růst stromů měl také způsob jejich tvarování. Stromy tvarované jako vřetena měly v průměru více než o jednu čtvrtinu objem korun větší než stromy tvarované do stěny. Tvarování do stěny vyžaduje větší objem odstraňovaného dřeva a tím celkově zpomaluje tvorbu plodonosného objemu korun. S tím souvisí i poněkud pomalejší nástup do plodnosti u stromů ve tvaru stěny. Výjimkou z tohoto pravidla byla pouze ’Domácí švestka’, u níž stromy tvarované do stěny měly větší objem korun než ve tvaru vřeten. U této odrůdy bylo nutno ve tvaru vřeten odstraňovat více dřeva v terminální části, čímž se zpomalovalo tempo tvorby koruny.
Z odrůd rostla nejslaběji ’Oneida’, která se vyznačovala mimořádně raným nástupem do plodnosti. Její stromy přinesly významnou sklizeň již ve druhém roce po výsadbě. Velmi slabě rostly rovněž stromy polské odrůdy ’Wegierka Dabrowická’ a také odrůdy ’Čačanská rodná’. Naproti tomu nejsilnější růst měly stromy odrůdy ’Early Blue’. Za ní následovaly odrůdy ’Čačanská raná’, ’Herman’, ’Sanctus Hubertus’ a ’Bluefre’.
U některých odrůd pomalejší vývin korun při těchto způsobech tvarování je způsoben jejich menší vhodností pro tyto přísnější tvary. Platí to především pro odrůdu ’Althanova renklóda’, u níž výhony rostou příliš silně a málo rozvětvují. Proto u ní musí být aplikován silnější řez, který v prvních letech po výsadbě silněji omezuje velikost objemu korun. Bohužel, s tím souvisí i pomalejší nástup stromů do období plodnosti.
