Hlávkové zelí je nejvýznamnější a nejpěstovanější zeleninou v České republice. Je typickou zeleninou mírného pásma, nejvíce pěstovanou právě v Evropě. Jeho široké uplatnění ve výživě, možnost snadné konzervace a dlouhodobého skladování, vysoká nutriční hodnota a snadná pěstitelská technologie jsou důvody jeho rozšíření u nás.
Zelí se vyznačuje vysokou nutriční hodnotou, značným obsahem minerálních látek (Ca, Mg, P, S) a vlákniny. Z antioxidačních látek obsahuje bílé hlávkové zelí karotenoidy (α-karoten, β-karoten), flavonoidy (kvercetin, kempferol, isorhamnetin), vitamin E (α-tokoferol, γ-tokoferol), vitamin C, glukosinoláty (sinigrin, glokuiberin, glukosibarin, 4-hydroxyglukobrassicin), chlorofyl, zinek a selen. Čerstvé zelí působí dieteticky a podporuje trávení. Hořčičné oleje uvolněné z glukosinolátů mají antibakteriální a fungicidní účinek. Velký význam má však i kvašené zelí, a to pro obsah vitaminu C. Kyselina askorbová je považována za nejvýznamnější antioxidační látku. Průměrný obsah vitaminu C v čerstvém hlávkovém zelí se podle údajů z literatury pohybuje v rozmezí 249 – 450 mg/kg. Zda a jakým způsobem ovlivňuje obsah tohoto vitamínu používané hnojivo, jsme se pokusili ověřit prostřednictvím následujícího pokusu.
Podmínky pokusu
Experiment byl založen na pozemcích Zahradnické fakulty v Lednici v roce 2005. Jako pokusná plodina bylo použito hlávkové zelí, odrůda Trvalo F1 (Semo, s. r. o., Smržice). Tato odrůda se vyznačuje mohutnějším vzrůstem, vyšším košťálem a je vhodná pro dlouhodobé skladování.
Cílem práce bylo stanovení obsahu vitaminu C v hlávkovém zelí v závislosti na použitém druhu organického hnojiva a skladování. V pokusu byly použity následující varianty výživy: kontrola – nehnojeno, chlévský hnůj, kompost, Agormin, Agro, Dvorecký agroferm a minerální hnojivo. Charakteristika použitých hnojiv je uvedena v tabulce 1. Pozemek byl před výsadbou dohnojen na základě půdního rozboru a odběru živin předpokládaným výnosem.
Obsah vitaminu C byl stanoven metodou kapalinové chromatografie (HPLC). Analýzy byly prováděny ihned po sklizni a následně po pěti měsících skladování. Průměrný vzorek tvořily vždy tři hlávky bez košťálu. Skladování probíhalo při průměrné teplotě 0 °C a při relativní vzdušné vlhkosti 90 – 95 %.
Výsledky
Průměrný obsah vitaminu C určený ihned po sklizni byl 434 mg/kg a průměrné ztráty skladováním činily 12 %. Mezi jednotlivými variantami výživy nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly. Dosažené průměrné hodnoty obsahu vitaminu C u jednotlivých variant před a po skladování uvádí tabulka 2.
Zjištěné hodnoty obsahu vitaminu C odpovídají údajům uváděným v literatuře. Výsledky vykazují, že alternativní hnojiva, především Dvorecký agroferm a Agormin, mohou pozitivně ovlivnit nutriční kvalitu zeleniny. Perspektivní využití takovýchto hnojiv, hlavně v alternativních výrobních systémech, tak může přispět ke zvýšení hodnoty zelinářské produkce.
Práce vznikla za podpory projektu MZe ČR QF 4195.
