Trávníky jsou zpravidla zakládány pro specifické účely využití, mohou být intenzívní (reprezentační, okrasné, sportovní, kobercové apod.) a extenzívní (protierozní, sadařské, atd.). Ve vztahu ke konkrétnímu účelu využití trávníku jsou kladeny často velmi rozdílné požadavky na užitné vlastnosti jednotlivých travních druhů i trávníku jako celku.
Ty vycházejí z morfologických znaků a fyziologických reakcí použitých travních druhů a z jejich potenciálu vytvořit za daných stanovištních podmínek a caespestechnických opatření travní drn odpovídající hustoty nadzemní biomasy, s dobře vyvinutým kořenovým systémem a s dostatečnou vytrvalostí. Užitné (hospodářké) vlastnosti trávníku jsou ovlivňovány komplexem ekologických faktorů, caespestechnikou a intenzitou využívání trávníku (četnost a výška kosení, úroveň mechanické zátěže).
Kořenová biomasa představuje 60 až 90 % čisté primární produkce travních ekosystémů. Vytvoření většího množství aktivních kořenů (včetně většího množství zásobních látek) znamená i vyšší odolnost porostů proti změnám vnějších podmínek a odolnost vůči stresovým vlivům. Délka života kořenů, hloubka zakořenění, hmotnost a stratifikace kořenového systému vykazují značné druhové a odrůdové rozdíly, které mohou být modifikovány vlivem stanoviště, úrovní ošetřování a účinkem stresu. Čím hlouběji sahají kořeny, tím lépe mohou získávat vláhu i z větších hloubek a tím více mohou odolávat stresům ze sucha. Vedle hloubky kořenů je důležitým kritériem také prokořenění půdy, které se zvláště v posledních letech stává předmětem studia kořenové biomasy. Podle dosavadních výzkumů dosahuje kořenový systém trav mírného pásma hloubky okolo 45 cm. Jsou-li trávy krátce koseny, může být hloubka zakořenění při letním stresu z horka redukována na 5 cm i méně. Čím nižší je výška kosení, tím mělčí je prokořenění.
Výživa a hnojení
Podstatným faktorem ovlivňujícím růst a vertikální distribuci kořenové biomasy je výživa. Zakořeňování je podporováno dostatkem fosforu v půdě a tento fakt by měl být při zakládání trávníku respektován zvolením typu hnojiva s vhodným poměrem živin. Pro hnojení trávníků jsou stále více využívány dlouhodobě působící hnojiva, která nezpůsobují nárazový růst trav, trávník takzvaně „nepopálí“, obsahují stopové prvky a díky jejich dlouhodobosti je trávník neustále trvale zásoben dostatkem živin. Z nabídky registrovaných dlouhodobě působících hnojiv přichází v současnosti v České republice v úvahu pro zakládání trávníku např. hnojivo Floranid Permanent s obsahy živin N+P+K+Mg = 15+9+15+2 vyráběný firmou COMPO.
Nedostatek živin obecně způsobuje relativně vyšší nárůst kořenové hmoty. Vrcholky kořenů zpravidla pronikají rychle zónami s nižší zásobou živin. Naopak intenzívní N - hnojení omezuje růst kořenů do hloubky a jejich tvorbu vůbec. To však souvisí i s vyšší intenzitou využití, kterou lze při intenzívním N - hnojení předpokládat. Omezení růstu kořenů je často následkem vysoké úrovně N - hnojení spojené s vyšším nárůstem nadzemní hmoty a s tím související potřebou asimilace. V půdě dochází ke zvýšení koncentrace CO2, což je důsledek zvýšené hustoty porostu, zvláště v souvislosti se stoupající intenzitou odnožování zapříčiněné vyšší četností využití. Obecně však lze konstatovat, že N účinkuje na kořenový růst rozdílně v závislosti na stáří porostu a ročním období. V případě mladých rostlin stejně jako na podzim (při omezeném nadzemním růstu) lze označit vliv vyššího přísunu N na růst kořenů jako příznivý.
V případě trávníků lze mělčí prokořenění přisuzovat více než nadměrné výšce porostu tvorbě travní plsti, která při postupném utužení vede k omezení výměny plynů mezi půdou a atmosférou.
Voda
Dalším významným faktorem ovlivňujícím růst podzemní biomasy trávníků je voda. Celková produkce podzemní biomasy a růst kořenů do hlubších vrstev je tím vyšší, čím méně vody mají rostliny k dispozici. Tuto skutečnost lze vysvětlit citlivou reakcí kořene a nadzemní části, spojenou s kolísáním obsahu vody v půdním profilu. Při dostatečné zásobenosti vody se sice zvyšuje růst kořene, tak i nadzemní části, ovšem kořene v menší míře díky schopnosti zvýšené absorpce vody a v ní rozpuštěných živin relativně menším kořenovým systémem. Naopak při nedostatku vody klesá relativně rychlejší růst nadzemní části v poměru k růstu kořenů. Nedostatečná zásobenost půdy vodou umožňuje tedy kořenům zvětšit jejich absorpční povrch v poměru k transpiračnímu povrchu nadzemní části a absorbovat vodu z většího objemu a zároveň z větších hloubek půdního profilu.
Z výše uvedeného vyplývá, že orgány rostlin nereagují vzájemně na svou velikost, ale na účinnost, s jakou jsou základní potřeby uspokojovány všemi částmi rostliny. Tato skutečnost vysvětluje, proč i relativně malý kořenový systém může být dostatečným pro maximální růst trávníků. Hloubka a hustota kořenů poklesá také začátkem léta, kdy dochází u některých travních druhů k intenzívní tvorbě generativních orgánů. Zásobní látky, které jsou nutné pro tvorbu květů, pak nejsou v dostatečné míře k dispozici pro vytváření kořenů.
Půda
Při hodnocení vývoje kořenové biomasy není zanedbatelný ani vliv půdních podmínek. Zrnitost půdy ovlivňuje intenzitu prokořeňování jednak mechanicky a nepřímo i vlivem na vzdušný režim půdy. Především mladé kořínky mají zvýšenou potřebu O2. Intenzita růstu kořenů tedy závisí i na koncentraci O2 v půdním vzduchu. Horizonty s příznivým objemem pórů jsou prokořeňovány snáze než horizonty s nízkým podílem pórů. Růst kořenové biomasy pozitivně ovlivňuje zvýšení koncentrace CO2 z 0,03 až do 15 % v půdním prostředí. Na druhé straně zvýšení koncentrace O2 nad 21 % v půdním prostředí má obyčejně na růst kořenů vliv negativní. Záporný vliv na růst kořenové hmoty má i snížení koncentrace O2 pod 5 % v půdním prostředí.
Mykorrhiza
Hmotnost kořenové biomasy trávníkových druhů trav ovlivňuje rovněž mykorrhiza. Při tomto specifickém vztahu mezi kořeny a houbami dochází k „obohacení“ kořenového systému trav o jemná vlákna hub, která v podstatě plní funkci nejjemnějších kořenů. Tímto přispívají k účinnějšímu příjmu vody a živin, vyšší intenzitě metabolických procesů, posílení odolnosti vůči stresovým vlivům a vyššímu nárůstu kořenové biomasy. Navíc, zejména v monokulturních travních porostech (např. golfová jamkoviště), mohou sehrávat velmi důležitou roli v ochraně trávníku proti některým houbovým chorobám (plíseň sněžná, fuzariozy) a háďátkům.
Silikátové koloidy
Růst kořenů, prokořenění a hloubka kořenů je silně podporována aplikací granulovaných přípravků na bázi silikátových koloidů pro zlepšování vlastností půd a zemin všech druhů (půdní kondicionér Agrosil LR – výrobce COMPO GmbH Co. KG). Silikátové koloidy napomáhají transportu fosforečnanů v půdě, brání vytváření jejich nerozpustných sloučenin a zajišťují jejich přístupnost pro rostliny. Tímto širokým spektrem účinků vytváří Agrosil LR podmínky pro mohutnější a hlubší prokořenění rostlin, čímž dochází k rychlejší regeneraci zatěžovaných trávníků. Pozitivní vliv na funkční růst trav při aplikaci Agrosilu se projevuje následujícím způsobem: vyšší pohyblivost fosforu v kořenové zóně, zlepšující vliv koloidů na půdní strukturu, lepší hospodaření s vodou, zvýšení tolerance rostlin k zasolení, podpora činnosti mikroorganismů, silnější kořenový růst a zvýšení rezistence listů proti infekci.
Závěr
Zakořenění rostlin trav u trávníku lze pozitivně ovlivňovat následujícími způsoby:
* zvýšit výšku kosení, aby více listové plochy příznivě ovlivnilo fotosyntetický požitek
* optimalizovat obsahy živin v půdě, zejména fosforu, draslíku, síry a železa
aplikovat půdní kondicionér Agrosil LR v dávce 70-150 g.m-2 rovnou při zakládání trávníku do substrátu nebo dodatečně nejlépe po aerifikaci na povrch trávníku.
je-li kořenový systém příliš slabý nebo málo funkční, přejít na kapalná hnojiva
a upravit poměr závlahové vody tak, aby většina živin mohla být přijímána přes listy
snížit vysoké jednorázové dávky N, zejména rychle rozpustných forem, které podporují tvorbu listů na úkor kořenů
zamezit tvorbě travní plsti, stávající plsť odstranit vertikutací a pravidelným mírným top-dressingem v dávkách max. 0,4 l.m-2 po 14 dnech omezit vznik nové plsti
použití herbicidů omezit na minimální možnou míru.
