Výsadby třešní na slabě rostoucích podnožích vstupují velmi brzy do plodnosti, což umožňuje zkrátit délku investičního období. V nových výsadbách se uplatňují odrůdy s nadprůměrnou velikostí plodů, což je základním kritériem obchodního zhodnocení. V těchto výsadbách jsou nižší náklady na sklizeň, které mohou představovat
60 až 70 % ceny produkce.
Třešně jsou v přirozeném tvaru díky silné apikální dominanci mnohem méně náročné na řez, než ostatní ovocné dřeviny. V některých moderních pěstitelských systémech se díky pravidelnému řezu daří udržet stromy i na vzrůstných podnožích v hustých výsadbách s relativně velmi malými rozměry korun. V prvních letech po výsadbě vřetenovitých zákrsků na slabě rostoucích podnožích je řez během tvarování stromů omezován na minimum. Avšak v těchto výsadbách přibližně od pátého roku stromy vyžadují aplikaci silnějšího řezu v zájmu udržení dostatečné kvality plodů.
Řez třešní je obvykle v praxi vykonáván v období na konci vegetačního klidu před začátkem rašení stromů, nebo až po sklizni plodů – nejčastěji během srpna.
Cílem práce bylo porovnání dvou termínů řezu z hlediska jejich vlivu na růst, výnosy stromů a na velikost plodů. Hodnoceny byly tři odrůdy třešní pěstované v hustém sponu na dvou podnožích s odlišnou intenzitou růstu.
Pokus a jeho varianty
Pokusná výsadba byla založena ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském v Holovousích (VŠÚO) na jaře 1996 (nadmořská výška 280 m s průměrnou teplotou 8,1 °C, úhrnem ročních srážek 655 mm a hlinitojílovitou půdou). Dvouleté stromky odrůd ´Kordia´, ´Těchlovan´ a ´Vanda´ byly vysazeny na podnožích Colt a P-HL-A ve sponu 6 x 1,5 m. Stromy na podnožích Colt rostou přibližně o 20 % slaběji a na P-HL-A asi o 50 % slaběji v porovnání s růstem stromů na ptáčnici.
Od roku 2001 byly v již zapojené a vzrostlé stěnové výsadbě vřetenovitých zákrsků aplikovány dva termíny řezu. V prvním termínu byly stromy řezány v období na konci vegetačního klidu koncem března až začátkem dubna. Druhý termín řezu byl proveden po sklizni plodů v první dekádě srpna. Stromy byly řezány ručně s respektováním principu Zahnova řezu na oslabený aktivní čípek. Od každé varianty odrůdy a podnože bylo vždy ve dvou termínech doby řezu hodnoceno deset stromů.
Ve výsadbě se u stromů měřily na konci vegetace průměry kmínků a parametry koruny. Hmotnost plodů byla zjišťována vážením 50 plodů sklizených reprezentativně z každého stromu a výnosy se zjišťovaly vážením celkové sklizně z hodnocených stromů.
Všechna data byla vyhodnocena statisticky analýzou rozptylu jednoduchého třídění a statistickou významnost rozdílů mezi porovnávanými termíny řezu jsme vymezily Duncanovým testem.
Vliv řezu na růst stromů
Letní řez stromů měl zatím v průměru jen slabý vliv na zmenšování plochy průřezu kmene. Řez tuto charakteristiku nemohl významně ovlivnit, protože byl prováděn pouze tři roky. Stromy byly poprvé řezány až ve 4. roce po výsadbě.
Mnohem výrazněji se redukce růstu projevila ve velikosti korun po řezu v srpnu. Po aplikaci letního řezu rostly stromy v celkovém průměru o třetinu slaběji. V případě stromků na podnoži Colt tato redukce byla výraznější (asi 40 %). Největší celkové omezení růstu (ve výši téměř 50 %) se projevilo u odrůdy ´Vanda´ na podnoži Colt. V obou variantách řezu měla v průměru největší objem koruny odrůda ´Kordia´ na podnoži Colt, a silně rostla také odrůda ´Těchlovan´ na podnoži P-HL-A.
Plodnost stromů
Reakce stromů třešní na rozdílný termín řezu byla v případě hodnocení výnosů z jednoho stromu rozdílná podle odrůd a podnoží.
Odrůdy ´Těchlovan´ a ´Vanda´ na podnoži Colt měly vyšší sklizně po aplikaci řezu na konci vegetačního klidu. Naopak odrůda ´Kordia´ měla poněkud vyšší výnos po řezu letním, avšak rozdíl nebyl statisticky významný. Při použití zakrslé podnože P-HL-A měla ´Kordia´ značně vyšší výnos po řezu na konci vegetačního klidu. Naopak odrůda ´Těchlovan´ na podnoži P-HL-A měla výrazně vyšší sklizně po aplikaci letního řezu. V případě odrůdy ´Vanda´ se stromy na podnoži P-HL-A ve svých výnosech po daných termínech řezu průkazně nelišily, přestože výnos po řezu na konci vegetačního klidu byl poněkud vyšší.
Nejvyšší průměrný výnos ze stromu za sledované období ve variantě řezu v březnu měla odrůda ´Vanda´ na podnoži P-HL-A. Nejnižší průměrný výnos ze stromu měla odrůda ´Kordia´ na podnoži Colt . V obou variantách řezu měly odrůdy na podnoži Colt nižší výnos než na podnoži P-HL-A.
Díky této variabilitě byly celkové rozdíly ve výši výnosu ze stromu u obou podnožích po aplikacích obou termínů řezu v průměru statisticky nevýznamné, i když nepatrnou převahu měl vždy řez na konci vegetačního klidu.
V případě přepočtu celkové sumy sklizní na objem korun došlo v průměru po aplikaci letního řezu přibližně k šedesátiprocentnímu zvýšení specifické plodnosti. U stromků na podnoži Colt bylo toto zvýšení o několik procent vyšší než u stromů na podnoži P-HL-A.
Velikost plodů
Statisticky významné zmenšení hmotnosti plodů po srpnovém řezu ve srovnání s řezem na konci vegetačního klidu se projevilo u ´Kordia´ na podnoži Colt a u ´Těchlovan´ na podnoži P-HL-A. U odrůdy ´Těchlovan´ na podnoži Colt měl naopak letní řez výrazný vliv na zvětšení velikosti plodů ve srovnání s řezem vykonaném v březnu. Tyto odchylky v hmotnosti plodů byly vždy v obráceném poměru k výši sklizní.
Závěry
Použití letního řezu mělo kromě odrůdy ´Těchlovan´ na podnoži P-HL-A výrazný vliv na zmenšování velikosti korun. Tato redukce růstu se silněji projevila u stromů na podnoži Colt. Stromy po letním řezu měly v průměru významně vyšší specifickou plodnost vyjádřenou výší výnosu po přepočtu na m3 kubatury koruny. Vliv termínu řezu na výši výnosu z jednoho stromu byl významně ovlivňován použitou odrůdou a podnoží. Stromy odrůdy ´Těchlovan´ na podnoži P-HL-A při použití letního řezu rostly silněji a měly celkově vyšší výnos. Použití letního řezu mělo v průměru jen slabý statisticky nevýznamný vliv na zmenšování velikosti plodů, které zdaleka nebylo v proporci k výši specifické plodnosti. Na základě celkových výsledků této práce se použití srpnového řezu jeví jako významný faktor zvyšování hektarových výnosů především u třešní na podnoži Colt nebo u silněji rostoucích odrůd na podnoži P-HL-A. Použití březnového termínu řezu může mít opodstatnění v případě vysoce úrodné odrůdy ´Vanda´ štěpované na zakrslé podnoži P-HL-A.
Práce byla realizována v rámci řešení projektu Národní agentury pro zemědělský výzkum QD 1047
