Invazní nepůvodní druhy jsou velkým rizikem pro přírodní ekosystémy, člověka, ale i hospodářská zvířata a zemědělství. K zavlékání rostlinných a živočišných druhů mimo oblasti jejich původního rozšíření přitom dochází vlivem lidské činnosti. Opatření Akčního plánu proti šířícím se invazním nepůvodním druhům se budou realizovat v příštích šesti letech společnou aktivitou ministerstev, orgánů státní správy, ale také vědců a odborné i laické veřejnosti.
První Akční plán pro řešení problematiky prioritních způsobů šíření invazních nepůvodních druhů v České republice, dnes schválený vládou, se zaměřuje na omezení nejzásadnějších způsobů (nezáměrného) šíření invazních nepůvodních druhů. „Některé biologické invaze jsou velmi výrazné, např. šíření bolševníku velkolepého v západních Čechách. Ten způsobuje popálení kůže a zásadně negativně mění složení rostlinných společenstev. Jeho výrazná podoba umožňuje dobré mapování výskytu včetně zapojení veřejnosti, která je tak v Karlovarském kraji lépe informovaná a intenzivně s ochranou přírody spolupracuje. Jiné invaze postupují méně nápadně, plíživě, jako třeba invaze raka pruhovaného, který přenosem račího moru likviduje naše původní druhy raků,“ uvedl Jan Pergl, expert a popularizátor tématu z Botanického ústavu Akademie věd ČR, v. v. i. „Záměrné šíření nepůvodních invazních druhů sice zakazuje evropská i česká legislativa, ale šíření řady invazních nepůvodních druhů probíhá po jejich zavlečení samovolně nebo nezáměrně, třeba v rámci transportu materiálů při stavební činnosti nebo dopravě. Nicméně i těmto způsobům jejich šíření je třeba věnovat pozornost. MŽP proto na základě odborných podkladů zpracovaných Botanickým ústavem AV ČR v. v. i připravilo Akční plán pro řešení problematiky prioritních způsobů šíření invazních nepůvodních druhů v České republice a nyní jej začneme aktivně naplňovat,“ doplňuje ministr životního prostředí Petr Hladík a dodává: „Akční plán nám mj. pomůže se lépe připravit na šíření invazích druhů, které se v ČR ještě nevyskytují, jako je například sršeň asijská. Ta je reálnou hrozbou nejen pro přírodu, ale i pro včelařské hospodaření a zdraví lidí.“
Akční plán zahrnuje 14 opatření v sedmi tematických okruzích, které zahrnují informovanost, metodickou a odbornou podporu, kontrolní činnost, ekonomické nástroje, legislativní nástroje, monitoring a výzkum. K jednotlivým okruhům byly stanoveny specifické cíle Akčního plánu pro Českou republiku zaměřené na konkrétní prioritní způsoby šíření a vyjmenované druhy invazních organismů a také na konkrétní cílové skupiny, které mohou přispět k omezení šíření invazních nepůvodních druhů. Příkladem náplně opatření Akčního plánu je např. společná osvěta MŽP a MZe k prevenci šíření zmíněné sršně asijské, zapojení veřejnosti do monitoringu invazních druhů formou občanské vědy nebo zpracování profesních kodexů (pro rybáře, zahrádkáře a další), jak šíření nežádoucích druhů předcházet.
„V boji proti invazním nepůvodním druhům je důležitá součinnost zemědělského resortu a resortu životního prostředí. Tyto druhy totiž, stejně jako škůdci a choroby rostlin, kromě dopadů na biodiverzitu způsobují často také přímé hospodářské škody, ztráty na výnosech zemědělských kultur. Akční plán je dobrým příkladem, kdy se odborníci z obou resortů podílí na řešení takto významného problému,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula.
Na přípravě Akčního plánu participovali nejen odborníci z Akademie věd ČR, ale také společná meziresortní komise MZe a MŽP pro nepůvodní a invazní nepůvodní druhy a po dva měsíce se k jeho návrhu mohla vyjadřovat i široká veřejnost.
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR připravila projekt na celostátní sběr dat, který umožní získat podklady o výskytu invazních nepůvodních druhů na území ČR pro jejich systematické odstraňování i zamezení dalšího šíření na konkrétních lokalitách. Díky tomu bude zřejmé, na která místa je potřeba zaměřit pozornost. Povinnost systematicky monitorovat invazní druhy vyplývá z evropského nařízení.
Zdroj: MŽP
