
Projekt „20 let ozdravování lesa a krajiny Velkobítešska“ získal ocenění Adapterra Awards v kategorii Krajina. Lesník Jiří Nohel zde již dvě dekády systematicky přeměňuje nepůvodní smrkové monokultury na odolnější, druhově pestré lesy a současně obnovuje ekologické funkce celé krajiny.
Dlouhodobá práce na území Velkobítešska ukazuje, že přírodě blízké lesnické postupy mohou být funkční odpovědí na sucho, kůrovcovou kalamitu i dlouhodobé vyčerpání půdy. Po extrémních epizodách sucha a kůrovcové kalamitě v roce 2018 nebyla zvolena cesta plošného kácení, ale promyšlená kombinace přirozené obnovy, ponechání části suchých stromů a postupné přestavby porostů.
Lesy regionu čelí stejným tlakům jako většina Vysočiny – klimatickým extrémům, historické homogenitě porostů a nízké biodiverzitě. Dlouhodobé pěstování smrkových monokultur, často na nepůvodních stanovištích a s narušeným vodním režimem, vedlo k vysoké zranitelnosti porostů a riziku velkoplošných rozpadů.
Dalším problémem je pokalamitní nahodilá těžba, která často směřuje k holinám, degradaci půdy a zhoršení uhlíkové bilance. Mimolesní krajina navíc postrádá dostatečně propojenou zeleň plnící funkci biokoridorů, větrolamů a retenčních prvků.
Po roce 2018 se Jiří Nohel rozhodl respektovat přirozenou dynamiku lesa, využít přípravné dřeviny a ponechat významnou část odumřelých stromů k zetlení. Les na tento přístup reagoval rychlým nárůstem biodiverzity a spontánní obnovou širokého spektra dřevin.
Zlepšení ekologického stavu lesa se projevilo především ve výrazném nárůstu druhové rozmanitosti. Objevují se druhy vázané na pestré lesní prostředí a mrtvé dřevo – například většina lesních pěvců, datlovití ptáci, hrdlička divoká, ťuhýk obecný či holub doupňák.
Do území se vrátil také sýc rousný, silně ohrožený druh závislý na dutinách starých stromů. Zaznamenáno bylo hnízdění čápa černého, luňáka červeného, kulíška nejmenšího i orla mořského. Ze savců byl nově pozorován rys ostrovid, kterému vyhovuje strukturované, klidné lesní prostředí. Stojící i ležící mrtvé dřevo je klíčové také pro saproxylické druhy hmyzu a hub.
Jiří Nohel uplatňuje celostní pojetí lesnictví, které propojuje ekologické, produkční i krajinotvorné funkce lesa. Na území přibližně 900 hektarů nebyly po kalamitě vykáceny všechny suché stromy – zhruba 8 % souší bylo cíleně ponecháno.
Tento přístup přinesl několik efektů současně:
Díky kombinaci tohoto postupu s dlouhodobou přírodě blízkou přeměnou lesa došlo k rychlé obnově porostů s dominancí břízy, dubu, javoru, lípy, borovice, modřínu a dalších dřevin.
Celková práce Jiřího Nohela za posledních 20 let se týká zhruba 1500 hektarů lesa. Vedle lesního hospodaření zahrnuje i řadu krajinotvorných opatření – vznik desítek mokřadních tůní, rušení odvodnění, obnovu studánek a zakládání stromořadí, alejí, biokoridorů a remízků v celkové délce přibližně 10 kilometrů.
Součástí přístupu je také kulturní a spirituální rozměr krajiny, reprezentovaný obnovou drobných sakrálních památek, křížových cest a projektem Galerie pod Nebesy.
V lesích byly zvažovány různé způsoby hospodaření. Varianta plošného odstranění všech souší a rozsáhlé umělé obnovy by však znamenala výrazné ekologické ztráty a vysoké pěstební náklady. Zvolený mozaikovitý přístup umožňuje rozložit rizika, respektovat místní podmínky a dlouhodobě stabilizovat lesní ekosystémy.
Ocenění: Adapterra Awards – kategorie Krajina
Realizace: 2005–2024
Autor: Jiří Nohel
Zhotovitel: Lesní družstvo svazu obcí, s.r.o.; obce v okolí Velké Bíteše; soukromé osoby
Investor: Lesní družstvo svazu obcí, s.r.o., obce a soukromé osoby
Zdroj: Adapterra awards
Foto: Nadace Partnerství (Vojta Herout)