
Projekt Rozkvetlé a pestré vodojemy získal ocenění Adapterra Awards v kategorii Cena Prahy. Ukazuje, jak mohou technické vodohospodářské stavby v hlavním městě plnit novou roli – stát se útočištěm pro biodiverzitu, pomáhat s ochlazováním města a zadržováním vody a současně inspirovat další firmy k odpovědnému přístupu ke krajině.
Zelené střechy vodojemů pokryté druhově pestrými porosty dnes hostí bzučící hmyz, včely i ptactvo a zároveň chrání půdu, zlepšují mikroklima a zmírňují dopady horka v městské aglomeraci. Projekt je příkladem úspěšné spolupráce soukromé společnosti s odbornými pracovišti a veřejnou správou, která přináší dlouhodobě stabilní a funkční řešení.
Cílem projektu bylo navrátit divokou přírodu do města a vytvořit biodiverzitní porosty na místech, kde se s nimi běžně nepočítá – na střechách vodojemů v městské zástavbě.
Druhově pestré porosty s nízkým počtem sečí:
Zelené střechy zůstávají funkčně zelené i během horkých letních období, pomáhají vyrovnávat teplotní výkyvy a snižují efekt městského tepelného ostrova. Vysoká druhová pestrost podporuje stabilitu ekosystému a rozmanitost hmyzu, včetně opylovačů. Vegetace navíc absorbuje CO₂ a další znečišťující látky, zvyšuje vlhkost vzduchu, snižuje prašnost a tlumí hluk. Významný je i edukační a estetický přínos projektu.
Hlavní město Praha disponuje téměř sedmdesáti vodojemy, které mají vysoký podíl zelených ploch – přibližně polovinu jejich rozlohy tvoří vegetace, často ve formě zelených střech nad zemními vodojemy. Tyto objekty jsou jako kritická infrastruktura chráněné a nepřístupné veřejnosti, což z nich činí ideální refugia pro městskou biodiverzitu.
Společnost Pražské vodovody a kanalizace využila této příležitosti a začala na vybraných plochách zakládat biodiverzitní porosty. Základním principem je:
V současnosti se biodiverzitní porosty nacházejí na vodojemech Andělky, Bruska, Flora, Lhotka, Kamýk a Ovčín a také na Nové vodní lince ÚČOV. V přípravě je rozšíření na Barrandov a do Hrdlořez. Po dohodě s pražským magistrátem bude do porostů doséván také kokrhel luštinec, který pomáhá potlačovat dominantní trávy a podporuje druhovou pestrost.
Původně byly plochy v areálech spravovaných PVK tvořeny převážně monokulturními trávníky s častým nízkým sečením. Přibližně před deseti lety inicioval většinový akcionář, společnost Veolia, změnu směrem k podpoře biodiverzity.
Projekt prošel několika etapami:
Jedna z ploch (Kamýk – Modřany Sever II.) se stala součástí městského biokoridoru Prahy 12.
Díky dlouhodobému testování různých přístupů se zvolený model ukázal jako funkční, ekonomicky efektivní a dlouhodobě udržitelný. Implementace metodiky do vnitropodnikových procesů zajišťuje kontinuitu projektu bez závislosti na jednotlivcích.
Jednou z hlavních výzev byla komunikace s veřejností v okolí areálů. Přechod od krátce střižených trávníků k druhově pestrým porostům vyvolával obavy, zejména z alergií. Projektový tým proto intenzivně komunikoval s obyvateli, místostarosty i odbory životního prostředí městských částí a vysvětloval zdravotní i ekologické přínosy kvetoucích trávníků.
Uvnitř firmy bylo nutné přesvědčit správce jednotlivých areálů o výhodách změny – nižších nákladech, menší potřebě údržby a vyšší přidané hodnotě. Klíčové bylo zakotvení nového přístupu přímo do provozního „DNA“ společnosti.
Ocenění: Adapterra Awards – Cena Prahy
Realizace: 2015–2025
Autor: Pražské vodovody a kanalizace, a. s. (ve spolupráci s ČZU, Magistrátem hl. m. Prahy a ČSOP)
Zhotovitel: Pražské vodovody a kanalizace, a. s.
Investor: Pražské vodovody a kanalizace, a. s.
Zdroj: Adapterra awards
Foto: Nadace Partnerství (Vojta Herout)