24.08.2008 | 10:08
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Víme co je botanická zahrada?

Události v mé “rodné“ botanické zahradě, snaha o její spojení se ZOO a nebezpečí redukce jejich sbírek mě nutí k zamyšlení, co vlastně je botanická zahrada, jaké plní funkce a proč se u nás jen obtížně prosazují programy, které jsou v Anglii či Spojených státech amerických běžnou a podporovanou činností botanických zahrad.

Charakteristika botanické zahrady je na první pohled jednoduchá, ale zkusme se nad ní hlouběji zamyslet. Botanické zahrady (BZ) shromažďují sbírky rostlin a ty prezentují veřejnosti. Sbírky rostlin však prezentuje i řada parků a okrasných zahrad, a to i v ucelených expozicích. Řada parků v Anglii a Nizozemsku má sbírky natolik úplné a reprezentativní, že jsou zařazeny do systému “Národních sbírek” – naše zahrady by jim mohly jen závidět. Samozřejmostí je označení rostlin jmenovkou, ale i zveřejnění sortimentu v médiích.

Architektura a botanické zahrady
Architektonická úprava sbírek a expozic necharakterizuje botanickou zahradu. Botanická zahrada může mít rostliny vysázené v řádkách i ve složitých ornamentech. Zajímavé je, že v Anglii je přípustné vystavovat skalničky ve skleníku v zapuštěných květináčích; tento způsob řešení expozice u nás vzbuzuje odpor a protesty u většiny kolegů, protože rostliny mají být vystavené v „přírodním“ prostředí. Jsou angličtí architekti horší než my nebo se u nás přeceňuje architektonické řešení před vlastními, často vzácnými a obtížně pěstovanými druhy rostlin? Nad technicko–architektonicky či extravagantně umělecky pojatými expozicemi některých nových botanických zahrad člověka napadá, co mají společného s botanikou a někdy i se zahradou. Myslím si, že přehnaně „moderní“ architektura zkoumání krás flóry spíše rozptyluje a ruší. Ale běžný průměrný návštěvník si to prý žádá.

Akce pro veřejnost
Co dále dělá botanickou zahradu botanickou zahradou? Akce! – tak zní hlas mého rodného pracoviště. Hodně akcí a nemusí být ani o rostlinách! Je fakt, že někdy jsou akce, a to především výstavy fotografií, obrazů či grafik milé zpestření. Poněkud jiné jsou aktivity typu jarmarku či posvícení. Ale přitáhnou lidi a co na tom, že opékání prasete a čepování piva nemá nic společného s ekologií či botanikou. Dělají to jiní, tak proč ne botanky.
Počet návštěvníků se velice snadno hodnotí a dobře vyjímá ve výročních zprávách. K životu zahrad akce patří, ale není to jejich charakteristický znak. Koneckonců výstavy rostlin umějí připravit i jiné organizace, především různé kluby a to mnohdy i lépe.
Botanická zahrada má mít informační systém. Mnohdy ho nemá či je značně nedokonalý, naopak informační systém má i kdejaký park.
Doplňkovou činnost představují různé kluby přidružené k zahradám – ať již dobrovolníků (občané pomáhají, ale občané jsou také voliči a ke své zahradě mají osobní vztah a dokážou ji bránit před všemi politickými protivenstvími), tak i dětí a mládeže. Při rušení jednoho takovéhoto dětského klubu jsem se setkal s názorem, že zahrada se věnuje tisícům návštěvníků a proč má věnovat zvláštní péči nějakým 15 dětem. Že se jedná o naprosté nepochopení výchovné funkce zahrady je zřejmé…

Sbírky botanických zahrad
Ačkoliv všechny zmíněné znaky patří botanickým zahradám, nejdůležitější jsou sbírky – sbírky odborně vedené, v dobrém zdravotním stavu a adekvátně vystavené. Nedílnou částí managementu sbírek je také jejich přesná evidence (původ) a dnes zveřejnění databáze na webových stránkách. Botanická zahrada, ale může mít i sbírky nepřístupné, ty však neslouží pouze pro potěchu pracovníků zahrady. Sbírky botanických zahrad totiž plní i funkce, které nejsou na první pohled zřejmé.
● Ochrana genofondu planých rostlin
Využití botanických zahrad jako genofondových „zásobáren“ má řadu odpůrců mezi skalními ochranáři. Právem namítají, že v zahradách dochází k okleštění genotypu, hrozí nebezpečí křížení s jinými druhy i získání nových chorob a škůdců. Populace v BZ je pod jiným selekčním tlakem než ve volné přírodě. Přesto, ale ochrana genofondu (ex situ) má svůj význam.
V zemědělství se hovoří o záchraně genofondu (in farm) – jedná se o podporu pěstování primitivních a tedy méně výnosných zemědělských plodin v tradičních oblastech. Plodiny pak slouží jak k výživě, tak i k případnému možnému šlechtění. Stejným způsobem (a u některých ohrožených druhů tomu tak již je) lze pěstovat druhy, které jsou v přírodě ohroženy sběrem pro léčivé vlastnosti či jako doplněk stravy. Farmářské pěstování ohrožených druhů může být v mnohých případech levnější, než relativně obtížný sběr ve volné přírodě. Některé, především tropické botanické zahrady se účastní těchto projektů.
Podobně je možné hovořit o záchově genofondu (in garden). Jedná se o vzetí planého druhu do zahradní kultury a jeho další šíření do botanických zahrad, parků, ale i soukromých sbírek. I zde významnou úlohu hrají právě botanické zahrady a arboreta. Již nyní je populace některých druhů v zahradní kultuře větší než na původních stanovištích (Ginkgo biloba, Hebe ochracea, Metasequoia glyptostroboides, Taxus cuspidata). Botanické zahrady slaví úspěchy i faktickou záchranou některých rostlinných druhů. Pohnutý příběh měla například Lysimachia minoricensis. V přírodě byla známá pouze z jedné lokality – Barranc de Sa Vall na ostrově Minorka. Nebyla zde nalezena od roku 1950. Naštěstí ze semen byla v roce 1926 vypěstována poměrně velká populace v BZ v Barceloně. Přes zahradu sice prošla vojenská fronta a pěstební plochy byly zničeny, ale rostlina se po válce objevila na troskách a tak byla zachráněna před vyhynutím. Dnes se poměrně běžně pěstuje pro ozdobné listy (pro naše území je ale příliš teplomilná).
● Genofond kulturních rostlin
Zatímco zemědělství vydává nemalé prostředky na úchovu starých odrůd i dále nevyužitých novošlechtěnců kulturních plodin, v zahradnictví je tento jev poměrně řídký. Botanické zahrady jsou jedny z mála institucí, které se záchraně pozapomenutých kultivarů můžou věnovat. Okrasné rostliny podléhají módním vlivům a řada odrůd již byla ztracena právě díky nezájmu o jejich konzervování. Přitom móda se opakuje a i šlechtění vyžaduje stále nové a nové zdroje.
● Výzkum a vývoj
Sbírky botanických zahrad byly tradičním místem introdukce nových druhů do

zahradní kultury. Po připojení k CBD (Convention on Biological Diversity)

jsou bohužel legální možnosti introdukce značně omezeny. Z botanických zahrad také pochází mnoho zahradnicky zajímavých hybridů (viz. Epimedium x rubrum). Šlechtění a introdukce rostlin prostřednictvím BZ dosahovala svého vrcholu v 19. a první polovině 20. století. Dnes jsou tyto aktivity spíše v zájmu soukromých firem.
Sbírky botanických zahrad můžou poskytovat materiál pro výzkum a vývoj v taxonomii rostlin, ekologii, farmacii.
● Výuka
Sbírky a expozice BZ slouží k výuce na středních a vysokých školách.

Lunapark nebo botanická zahrada
Botanická zahrada má mít vše – sbírky, expozice, informační systém, pořádat akce, výstavy, exkurze a přednášky. Botanická zahrada, je ale také pracoviště odborné. Každá zahrada by měla mít svůj odborný cíl. Ne estetika, ne podbízení se návštěvníkům, ale odbornost dělá z lepšího parku botanickou zahradu. A to si bohužel ne každý vlastník uvědomuje a málokterému vlastníkovi se chce odbornost financovat. Je na pracovnících zahrady, aby zakladatele o nutnosti odbornosti přesvědčili. Pokud se to nedaří, pak nevzniká botanická zahrada, ale zábavní lunapark s botanickou tématikou.
Na jedno jsem ale ještě zapomněl. Na něco těžko definovatelného, na něco, co způsobí, že víme, že jsme v botanické zahradě a ne v parku. To něco je “duše” zahrady, která se vyklube sice z materiální základny, obsahuje v sobě nadšení lidí, kteří se o zahradu starají, spokojenost návštěvníků i dobrý pocit, že zahrada není samoúčelná a svou malou troškou přispívá k záchraně různorodosti života na zemi. Duše zahrady může vzniknout i v zahradě nové, ale teprve léty kontinuální péče roste a sílí. A přiznejme si, kolik známe opravdových botanických zahrad, zahrad s duší?

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down