Více než polovinu ze zhruba 12 000 hektarů tuzemských polí s tržní zeleninou loni obhospodařovaly zhruba tři desítky největších pěstitelů, kteří se starají o pěstební plochy převyšující 100 hektarů. V Česku bylo loni evidováno dohromady 435 pěstitelů zeleniny, menším farmářům kvůli horšímu postavení na trhu hrozí ukončení činnosti. Vyplývá to ze situační a výhledové zprávy ministerstva zemědělství, na které se podílela Zelinářská unie Čech a Moravy.
Třicítka největších pěstitelů zeleniny s plochou přes 100 hektarů obhospodařuje 6863 hektarů půdy. Dvacítka pěstitelů hospodařících na 50 až 100 hektarech loni sklízela zeleninu z 1824 hektarů. Naopak 158 malých farmářů s poli do pěti hektarů zeleninu pěstovalo na 396 hektarech. Na kategorii 68 pěstitelů s plochami od pěti do deseti hektarů připadalo 495 hektarů. Podle situační a výhledové zprávy vede vývoj ke koncentraci produkce zeleniny u větších výrobců a k ukončení činnosti menších. Větší pěstitelé zeleniny se podle MZe zpravidla specializují na produkci určitých druhů zeleniny, mají nakoupenou speciální mechanizaci. Někteří na svých farmách vybudovali moderní skladovací prostory a mají vyšší produktivitu práce. „Drobní pěstitelé se většinou specializují na prodej ze dvora a na běžných a farmářských tržnicích. Některé větší farmy také prodávají část své produkce přímo z farmářských prodejen,“ uvedlo MZe.
Pěstitelská základna je v Česku podle předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Petra Hanky značně nevyvážená. „V portfoliu pěstitelů dominují velké podniky nad 500 hektarů, které dále koncentrují svoji nabídku směrovanou většinou do obchodních řetězců. Podniky střední velikosti jim nedokáží konkurovat a ztrácí odbyt. Obchodní řetězce snadno využívají své síly,“ upozornil Hanka. Nejproblematičtější pro pěstitele jsou podle něj plánované slevové akce, ve kterých se zelenina prodává za nižší než nákupní cenu.
Tuzemská produkce zeleniny určené pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl v roce 2021 podle předběžných údajů meziročně vzrostla o 15 568 tun na 244 459 tun. Farmáři loni zeleninu pěstovali na 12 066 hektarech, zatímco o rok dříve pole pro tržní produkci zeleniny zaujímala 11 326 hektarů. Pěstitelé se ale od loňska potýkají s nízkými cenami, za které zeleninu prodávají do obchodů či k dalšímu zpracování. MZe v situační a vzhledové zprávě upozornilo, že výsledky loňského roku rozhodnou o tom, zda mnohé menší farmy se budou pěstování zeleniny věnovat i nadále. „Nepříznivý vývoj počasí, rostoucí ceny vstupů a práce, nedostatek pracovníků, nízké odbytové ceny zeleniny a komplikace související s koronavirem, to vše může negativně ovlivnit rozhodování zelinářů o ukončení pěstování zeleniny,“ uvedlo ministerstvo.*
Zdroj: ČTK
