Vertikální zelené zahrady a jejich použití v městském prostředí

Centra velkých měst se stále více potýkají s problémy, které vyvstávají z působení tzv. tepelného ostrova. Jedním z východisek pro zlepšení přehřívaní měst je zvýšení podílu zeleně v ulicích a dalších městských prostranstvích. Různé systémy pro vertikální umístění rostlin mohou být vhodnou alternativou pro místa, kde není možné umístit zeleň horizontálně. Na Katedře zahradní a krajinné architektury České zemědělské univerzity v Praze je pod vedením hlavního autora článku již od roku 2013 prováděn výzkum použití různých taxonů rostlin na různých typech vertikálních konstrukcí. Jedním z více typů konstrukcí, na které se výzkum momentálně zaměřuje, jsou samozavlažovací vertikální boxy v rámci vertikálních konstrukcí. V těchto boxech nyní probíhá monitoring různých druhů trav s příměsí bylin. Během prvního vegetačního období vykázaly celkově nejlepších výsledků bylinotravní směsi.

Jako nejvhodnější pro použití ve vertikálních boxech se na začátku monitoringu jevily čistě travní směsi či jednotlivé travní druhy (Hřišťový speciál, psineček tenký a kostřava červená) díky jejich jednotné struktuře a líbivém habitu. Později se však u všech druhů postupně objevil problém s prosycháním spodních listů, který vizuálně nabourával kompozici.

Luční směsi Kopretinová a Chalupářská louka měly sice rychlejší nárůst, tedy i nástup kompozice, avšak později vykazovaly vzhledové problémy, které narušovaly estetiku stěny. U Kopretinové louky se jednalo o problém s padlím na listech jetelů, který však pro laického pozorovatele nemusí znamenat snížení estetické hodnoty. Kopretinovou louku tedy lze doporučit pro další pěstování. Chalupářská louka obsahovala velké množství vysokých a rozložitých rostlin, jejichž kombinace působila neuspořádaně. Chalupářská louka tedy nepřinesla požadovaný estetický dojem a nelze ji doporučit pro pěstování ve vertikálních zelených stěnách. Její pěstování by mohlo být realizovatelné pouze za předpokladu vyřazení nevhodných druhů ze směsi.

Luční směsi Zahradní loučka a Louka starých časů vytvořily požadovaný estetický dojem jako časově poslední ze sledovaných směsí, avšak po jejich zapojení vykazovaly dobrou estetickou hodnotu. Obsažené druhy byly nižšího vzrůstu a vzájemně se v kompozici doplňovaly. Tyto směsi lze doporučit pro další pěstování.

Bude nutné delší časové období pro monitoring, především pak v zimě, aby byly ověřeny všechny doposud pozorované aspekty v jejich celoročním působení. Celkově může divočejší ráz vybraných travních směsí působit neuspořádaně, avšak při správném použití mohou esteticky doplnit nebo vyzdvihnout jejich stanoviště.

Text a foto Ing. Miroslav Kunt, Ph.D., RNDr. Oldřich Vacek, CSc., Ing. Kateřina Čechová, katedra zahradní a krajinné architektury, Česká zemědělská univerzita v Praze

Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 7/2022.*

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down