Ve druhé polovině března uspořádala Vědeckotechnická společnost západních Čech konferenci Zeleň ve městech a obcích. Akce se uskutečnila v důstojném prostředí Sněmovního sálu Plzeňské radnice. Účastnili se jí především pracovníci městských a obecních úřadů.
Příspěvky zahrnovaly široké spektrum oboru – od úlohy městské zeleně přes podpůrné programy, projektovou dokumentaci po ošetřování dřevin.
Konferenci zahájil náměstek primátora Ing. Petr Náhlík a po něm se již slova ujal první referující.
Koncepce a podpora výsadby sídelní zeleně
Doc. Ing. Šimek, PhD., se v příspěvku doc. Ing. Petra Kučery nejprve věnoval úloze městské zeleně v koncepci trvale udržitelného rozvoje sídel. Ten je definován v zákoně č. 17/1992 Sb. o životním prostředí jako rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává funkce ekosystémů … Petr Kučera vidí úlohu městské zeleně v:
1. utváření krajinného obrazu sídla,
2. utváření urbánní osnovy sídla a
3. vytváření nenahraditelného prostředí – ráje na zemi.
Dotace pro veřejnou zeleň
Ve druhém příspěvku Ing. arch Markéta Alexová z Ministerstva životního prostředí ČR, prezentovala podpůrné programy MŽP ČR určené pro výsadbu a regeneraci sídelní zeleně. Alexová sdělila, že na Program péče o urbanizované prostředí bylo v letech 2002 – 2004 podpořeno 60 projektů v celkové hodnotě 8,3 mil. Kč. Nejvíce projektů se týkalo obnovy zeleně veřejných parků, návsí, zahrad, nemocničních areálů, klášterních zahrad a hřbitovů. Zájem vzbudil i nově zařazený dotační titul zakládání ploch a koridorů sídelní zeleně v rámci realizace ÚSES v intravilánu sídel.
Program má napomoci zakládání a obnově významných ploch obecní zeleně, přispět k regeneraci přírodní složky životního prostředí a podpoře a obnově nevyužívaných nebi poškozených ploch. Dotační tituly lze nalézt v Programu péče o přírodní prostředí, ochraně a využívání přírodních zdrojů Státního fondu životního prostředí, v dílčích podprogramech 3.1.9., 3.1.1. a 3.1.2. Podprogram 3.1.9. Regenerace urbanizované krajiny je zaměřený na spolufinancování výsadeb a dosadeb zeleně v intravilánu venkovských i městských obcí, spojených se založením nebo obnovou izolační zeleně oddělující obytnou zónu od průmyslových areálů, významných ploch vyhrazené zeleně (areály zdravotních a sociálních zařízení, hřbitovy) a zeleně návsí a náměstí obcí do 10 000 stálých obyvatel. Podprogram 3.1.1. Zakládání prvků územních systémů ekologické stability podporuje zakládání biocenter a biokoridorů zatravněním, výsadbou dřevin, odstraněním nežádoucích dřevin a likvidaci kalamitního rozšíření nežádoucího druhu. Dílčí podprogram 3.1.2. Ošetřování stromů a regenerace alejí a parků je zaměřen na podporu úhrady nákladů spojených s mimořádnými opatřeními. Při obnově alejí, které jsou registrované jako významné krajinné prvky nebo jsou vyhlášeny jako alej památných stromů, ošetřování památných a cenných starých stromů, obnově historicky cenných nebo památkově chráněných parků a okrassných zahrad , k obnově extenzívních sadů, které jsou registrované jako významné krajinné prvky. Podrobnější informace na wwww.sfzp.cz.
Zeleň v menších sídlech
Ing. Eva Sojková z VÚKOZ Průhonice představila výsledky monitoringu veřejné zeleně v menších městech (2 – 10 tis. obyvatel) Středočeského kraje. V příspěvku zaznělo, že ze 63 sídel mělo pasport zeleně 11 měst, generel zeleně jedno, koncepční dokument zaměřený na podporu zeleně tři, jednoduchou evidenci ploch zeleně šest a žádný druh dokumentu 42 měst. Neradostnou situaci podtrhlo šetření na obecních úřadech, z něhož vyplynulo, že vyhovující stav zeleně tvořil 10 %, zeleň vyžadující dílčí změny 25 % a zeleň vyžadující zásadní změny koncepce 65 %. Nevhodná sortimentová skladba byly na 55 % sledovaých lokalit.
S dalšími referáty vstoupila Ing. Tereza Hrubá z VÚKOZ Průhonice, která se věnovala stavu dětských hřišť, Ing. Hana Hrdličková, ze Správy veřejného statku města Plzně sdělila své zkušenosti s dodržováním hygienických limitů na dětských pískovištích. Ing. Jana Janíková představila možnosti vytváření projektové dokumentace s pomocí počítačového software.
Dřeviny a údržba
Velmi zajímavý příspěvek přednesl Ing. Jan Kaňák z plzeňského arboreta Sofronka na téma vhodné druhy borovic pro městskou zeleň. Podle zkušeností mají druhy z tohoto rodu úspěch díky odolnosti proti klimatu, suchu (půda, vzdušná vlhkost), prostředí (imise, hluk) a nenáročnosti na půdu. Tyto vlastnosti pramení z pionýrské vlastnosti této dřeviny. Jan Kaňák, se zmínil o přednostech a nedostatcích více než 15 druhů vhodných do veřejné zeleně a vyslovil se pro jejich větší využívání.
Konferenci zakončil Ing. Zdeněk Kovařík z firmy Prostrom Bohemia, s. r. o., názornými ukázkami arboristicky vhodných a nevhodných řezů vzrostlých stromů a možnostmi péče o vzrostlé dřeviny.
Zdařilé setkání odborníků zabývajících se veřejnou zelení a pracovníků veřejných samospráv mělo především vzdělávací funkci. Určitým nedostatkem byla malá odvaha diskutovat, která mohla navozovat dojem, že péče o veřejnou zeleň je v pořádku. Tomu ovšem odporuje zjištění pracovníků VÚKOZ Průhonice, které prezentovala v první části konference Eva Sojková.
