
Mandloňové sady v Hustopečích představují evropský unikát, který čelí podobným rizikům jako vinice – zejména napadení patogenními houbami dřeva. Ochranou těchto porostů se dlouhodobě zabývá vědecký tým Zahradnické fakulty MENDELU ve spolupráci s mezinárodními odbornými strukturami.
Mandloně, stejně jako další peckoviny, mohou být ohroženy patogenními houbami kolonizujícími dřevo, jejichž šíření významně ovlivňují agrotechnické zásahy a povětrnostní podmínky.
Pokud patogenní houby proniknou do kmene, mohou strom poškodit velmi rychle. U peckovin je riziko spojeno se silnějším sekundárním růstem a komplexnější stavbou dřevních pletiv, což ovlivňuje průběh kolonizace dřeva. Přestože mycelium hub prorůstá pomaleji než například u révy vinné, následky mohou být stejně závažné.
Výzkum patogenních hub dřeva probíhá v rámci mezinárodního konsorcia International Council on Grapevine Trunk Diseases, jehož součástí jsou i vědci a vědkyně ze Zahradnické fakulty MENDELU.
Základem ochrany mandloní je dodržování správných agrotechnických postupů. Klíčovým opatřením je provádění řezu za suchého počasí, protože vlhkost výrazně podporuje šíření spor patogenních hub. Významnou roli hraje také velikost řezných ran, jejich ošetření, vhodné načasování řezu, pěstitelský tvar a použitá odrůda.
Důležitým faktorem je rovněž osvětlení koruny, kdy lepší přístup slunečního záření přispívá ke zdravotnímu stavu stromů.
V případě již napadených stromů lze řezné rány ošetřit roztokem obsahujícím spory hub rodu Trichoderma. Tyto houby vykazují mykoparazitické vlastnosti, což znamená, že po kolonizaci dřeva dokážou redukovat nebo eliminovat mycelium jiných, škodlivých hub. Tento přístup představuje alternativu k chemické ochraně a je předmětem intenzivního výzkumu.
Mezinárodní konsorcium zaměřené původně na choroby kmínku révy vinné se v posledních letech stále více soustředí také na houbové patogeny dalších dřevin, včetně peckovin, jádrovin, skořápkovin a drobného ovoce. Diskuse odborníků napříč kontinenty přispívají k rozvoji poznatků v oblasti ochrany dřeva proti patogenům.
Ve spolupráci s Mendeleem – ústavem genetiky Zahradnické fakulty vznikla také odrůda mandloně Husle, typická pro hustopečskou oblast. Odrůda byla vysazena v místních sadech i na Zahradnické fakultě v Lednici a vyznačuje se genetickou odlišností, ověřenou porovnáním s již registrovanými odrůdami. Projekt vznikl ve spolupráci MENDELU s Technickými službami města Hustopeče.
Mandloňové sady v Hustopečích jsou na území České republiky raritou. První výsadby proběhly na jaře roku 1949 a kolem roku 1960 dosáhly největšího rozmachu – více než 50 000 stromů na ploše 185 hektarů. Postupně však pěstování ztratilo ekonomickou rentabilitu a sady se zmenšovaly.
K jejich záchraně přispěly po roce 2010 evropské dotační prostředky. V současnosti město Hustopeče spravuje dva mandloňové sady s přibližně 850 vzrostlými stromy a jeden nově založený sad menší rozlohy.
Zdroj: MENDELU
Úvodní ilustrační foto: Daniela Urešová
