Vědci zmapovali místa s největší diverzitou mykorhizních hub. Většina není chráněna

Mykorhizní houby pomáhají rostlinám růst, ukládají uhlík a zajišťují koloběh živin. Nová studie ukazuje, že nejcennější oblasti s jejich výskytem nejsou dosud chráněny.

Mykorhizní houby vytvářejí s kořeny rostlin přátelské vztahy, díky kterým dochází k efektivní výměně živin. Zásadním způsobem ovlivňují biodiverzitu rostlin, produkci biomasy i ukládání uhlíku. Přesto se o jejich globálním rozložení donedávna vědělo velmi málo.

Díky rozsáhlé databázi GlobalFungi, kterou spravuje tým Mikrobiologického ústavu AV ČR, bylo možné poprvé vytvořit globální mapu diverzity těchto klíčových organismů. Výsledky mezinárodního týmu ukazují, že nejbohatší lokality leží mimo chráněná území, a jsou tak ohrožené lidskou činností.

Biodiverzita hub jako pojistka pro fungování krajiny

„Diverzita symbiotických hub je pojistkou ekosystémů, zvyšuje jejich odolnost vůči suchu, požárům či kalamitám,“ vysvětluje Petr Baldrian z MBÚ AV ČR. Vědci zdůrazňují, že houby zásadně přispívají k ukládání uhlíku, neboť rostliny jim ročně předají 3,6 miliardy tun uhlíku – 75 % suchozemského uhlíku je tak uloženo pod zemí.

Mykorhizní sítě propojují rozsáhlé oblasti a ovlivňují celé biomy. Bez nich by některé ekosystémy ani nemohly existovat – ovlivňují výnosy, stabilitu i obnovu krajiny po narušení.

Výzkum ukazuje, kde by měla ochrana přírody začít

Porovnání chráněných oblastí s mapou hub ukázalo, že méně než 10 % cenných lokalit je dnes chráněno. Vzhledem k tomu, že mykorhizní houby mají zásadní roli v podzemním fungování ekosystémů, vědci apelují na jejich zařazení do strategií obnovy krajiny a environmentální ochrany.

Bez veřejně dostupné databáze GlobalFungi, která obsahuje přes 2,8 miliardy sekvencí z 25 000 lokalit, by tento výzkum nebyl možný. Český tým z MBÚ AV ČR tak přispěl k zásadnímu globálnímu posunu ve vnímání půdní biodiverzity.

Zdroj: MBU AV ČR

Úvodní ilustrační foto: Daniela Urešová