Zjistit, jaké viry škodí jahodníku a maliníku a možnosti jejich ochrany, patří k hlavním úkolům nového rozsáhlého výzkumu. Na tříletém projektu spolupracují vědci z ČR a Norska, koordinuje ho Biologické centrum Akademie věd ČR v Českých Budějovicích (BC AV). Jahodník i maliník trpí poměrně často chorobami, které dopadají na úrodu velkopěstitelů i drobných zahrádkářů.
Podle akademie je v současnosti známo přes 30 virů, které napadají tyto rostliny. „Některé z nich způsobují závažné choroby samy o sobě, jiné žádné onemocnění způsobovat nemusí, nebo je vyvolávají teprve v kombinaci s dalšími viry,“ popsala koordinátorka a hlavní řešitelka projektu Jana Fránová. „Přesní původci některých chorob jahodníků a maliníků nejsou dosud známi, málo se ví také o druzích hmyzu, které viry přenáší,“ upozornila. Všechny tyto faktory mají podle ní dopad na pěstování a uchovávání zdravé sadby a následně i množství a kvalitu vypěstovaného ovoce.
Jedním z úvodních úkolů je zmapovat všechny známé i dosud neznámé viry pomocí nejnovějších molekulárních metod. Vědci chtějí sledovat viry nejen ve výsadbách a šlechtitelském materiálu, ale budou se také snažit zjistit, které druhy hmyzu a dalších členovců tyto viry pomáhají šířit. Odborníci se zaměří i na otázku ozdravení matečných rostlin pomocí moderních biotechnologických metod. Plánují také uchovat virové izoláty pro další výzkum. „V současné době je projekt ve své počáteční fázi, kdy vyhodnocujeme poznatky o prvních nalezených virech a jejich přenašečích,“ upřesňuje doktorka Fránová. „Konečné výsledky výzkumu by však měly nejen pomoci rozšířit vědecké poznatky o rostlinných virech, ale měly by najít uplatnění přímo u pěstitelů a zahrádkářů a být přínosem všem milovníkům jahod a malin,“ uzavřela vědkyně.
Na projektu spolupracují rostlinní virologové z Ústavu molekulární biologie rostlin BC spolu s kolegy z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze, Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích a norského institutu NIBIO. Výzkum je podle zástupců Biologického centra podpořen částkou kolem 1,4 milionu eur (zhruba 36,4 milionu korun) z Islandsko-Lichtenštejnsko-Norských fondů přes granty Evropské agentury pro životní prostředí a Technologické agentury ČR v rámci programu KAPPA.*
Zdroj: ČTK
