Vědci z Centra polymerních systémů (CPS) zlínské Univerzity Tomáše Bati (UTB) testují vyvíjené hydrogely ze syrovátky v praxi, a to při obnově lesů. ČTK to dnes sdělila mluvčí univerzity Petra Svěráková. Hydrogely dokážou udržet vláhu v půdě a jsou plně rozložitelné na neškodné látky, které jsou pak zdrojem živin pro rostliny. Syrovátka je jednou ze základních surovin pro jejich přípravu.
"Výsledky laboratorního testování nám vycházely velmi dobře. Proto jsme se rozhodli oslovit Lesy České republiky, konkrétně Lesní správu Buchlovice a Lesní správu Strážnice, abychom mohli vyrobené hydrogely vyzkoušet přímo v praxi," uvedl ředitel CPS a hlavní řešitel projektu Vladimír Sedlařík.
Hydrogely se použily při výsadbě sazenic dubů při obnově lesa v lokalitě Pískovny Bzenec, kde sušší klima a písčitá půda komplikují úspěšné zalesnění. "Očekáváme, že syrovátkové hydrogely by mohly vytvořit vhodnější podmínky pro zakořenění a následný růst, a to díky své schopnosti poutat srážkovou vodu, kterou poté postupně uvolňují do půdy hlavně ke kořenovému systému rostlin v období sucha," uvedla vědkyně Silvie Duřpeková.
Hydrogely našly uplatnění i při výsadbě lipové aleje u hradu Buchlov na Uherskohradišťsku. Vědci s lesníky vysázeli 30 odrostků, které budou lemovat Cyrilometodějskou stezku vedoucí od Kaple sv. Barbory k hradu. "V současné době se jedná již o druhé vylepšení původní výsadby realizované v letech 2014 a 2015. Tentokrát byl ale poprvé za pomoci kolegů z Centra polymerních systémů při UTB ve Zlíně použit hydroabsorbent zlepšující ujímavost sázených dřevin, a my doufáme, že právě syrovátkový hydrogel zvýší šanci na ujmutí těchto dřevin, které budeme pečlivě sledovat a současně kontrolovat jejich zdravotní stav," uvedl technik Lesní správy Buchlovice Lukáš Jankových. "Na základě výsledků budeme v následujícím období vyhodnocovat působení hydrogelu v reálných podmínkách. Zároveň připravujeme technologií pro velkokapacitní výrobu hydrogelů tak, aby jejich produkce byla ekonomicky i ekologicky výhodná," uvedla Duřpeková.
Hydrogely je možné připravit v podobě prášku, krystalků nebo granulí, které se mohou přidat ke kořenovému balu rostlin nebo se smíchají s pěstebním substrátem, do kterého se rostliny vysadí. "Dosavadní výsledky ukazují, že pomocí aplikace syrovátkového hydrogelu lze přispět ke zvýšení retenční kapacity půdy o 30 až 40 procent a zadržení dešťové nebo závlahové vody v půdě až o 50 procent déle v porovnání s půdou bez hydrogelu," uvedla mluvčí. Receptura hydrogelů je chráněna užitným vzorem. "V současné době jednáme s průmyslovým partnerem, který má zájem náš produkt uvést na trh," uvedl Sedlařík.
Zdroj: ČTK
