Při hledání křehké rovnováhy v uzavřených systémech akvaponických farem spojujících chov ryb a pěstování rostlin, třeba zeleniny, pomáhají odborníci z Vysokého učení technického v Brně (VUT) a Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (CzechGlobe). S firmou Flenexa zmapovali tok živin, navrhli model pro predikci chování systému a vytipovali řasy, které mohou high-tech farmaření učinit efektivnějším, oznámila dnes ČTK mluvčí Fakulty strojního inženýrství VUT Iveta Hovorková.
Firma Flenexa pěstuje v Přáslavicích u Olomouce pod umělým světlem saláty, jejichž kořínky jsou místo hlíny ve vodě. V nádržích plavou ryby. Společnost navíc vyvíjí zařízení, která dodává ostatním zájemcům o akvaponické farmaření. První spolupráce s VUT se zaměřovala na analýzu toku hmoty a energie v akvaponickém procesu. Během tří měsíců odborníci odebrali a analyzovali desítky vzorků vody.
"Díky tomu se nám podařilo zmapovat tok živin, které putují primárně od ryb směrem k rostlinám, a také jsme vytvořili model, který umí simulovat, jak bude systém po nějaké změně vypadat. Laicky řečeno: jak se změní rovnováha systému, pokud například sklidím určité množství salátů," uvedl Vítězslav Máša z ústavu procesního inženýrství strojní fakulty VUT. Na základě modelu nyní firma chystá software, který nabídne zákazníkům pro monitoring jejich akvaponických farem.
Úkol, jak nastolit v systému rovnováhu živin, připadl vědcům z CzechGlobe. Jde zejména o odstranění přebytečných živin, které se ve vodě hromadí. "Vybrali jsme a otestovali dva druhy řas a ukázalo se, že sloučeniny dusíku spotřebovávají velmi efektivně. Do budoucna proto zvažujeme do systému cirkulující akvaponické vody zapojit řasový bioreaktor. Ten si lze představit jako trubky nebo ploché akvárium, které se prosvěcuje a kde rostoucí řasy působí jako stabilizační prvek celého procesu," vysvětlila Kateřina Sukačová z CzechGlobe.
Ideálem akvaponického farmaření je soběstačný systém, který by dokázal produkovat potraviny ve ztížených podmínkách, například v podzemí. "Řasy plánujeme využít na udržování rovnováhy během změn osazení systému. Navíc jsou samy o sobě produktem, který chceme zkusit využít ke krmení ryb, čímž by se cyklus ještě více uzavřel," uvedl spolumajitel firmy Flenexa Michal Netolický. Zatím krmí ryby komerčně kupovaným krmivem.
Se strojaři z VUT pracuje firma ještě na pěstebním boxu pro hydroponii, tedy pěstování rostlin ve vodě, ale bez ryb, který by byl zcela soběstačný. "Plánujeme ho využít pro experimentální účely, protože chceme zdokumentovat hydroponické pěstební postupy pro další druhy zeleniny. V ideálním případě bychom jej chtěli i prodávat a boxy budou navržené tak, aby se daly stohovat třeba v prázdné skladovací hale vybavené jen regály. Boxy by byly zcela nezávislé a lidská obsluha by zajistila pouze sadbu a sklizení už vzrostlé zeleniny,“ dodal Netolický.*
