Na francouzském archeologickém nalezišti Bibracte se vědci z Ústavu geologie a pedologie LDF MENDELU podílí na evropském výzkumu. Jejich cílem je navrhnout vhodná opatření pro ochranu a adaptaci tamních lesů. Naleziště se nachází na území přírodního parku Morvan, součástí je masiv hory Mt. Beuvray i významné starověké keltské oppidum, které ve svých textech zmiňuje už Julius Caesar. Lokalita si do dnešní doby uchovala charakter starobylé podhorské venkovské krajiny s mozaikou lesních, zemědělských a vodních ploch. Pestrá vědecká komunita usiluje o jeho zachování.
„V rámci projektu Forestry Lab Bibracte, do něhož jsou zapojeny Státní lesy Francie, Univerzita v Dijonu, Univerzita v Orléans a přírodní park Morvan, je konkrétně naším úkolem na rozsáhlém území téměř 900 hektarů získat informace o půdním pokryvu a dalších abiotických faktorech ovlivňujících současné lesy masivu Bibracte tak, abychom mohli navrhnout vhodná opatření pro jejich ochranu a adaptaci,“ vysvětlil Aleš Bajer, který se už v minulosti jako geoarcheolog na archeologických vykopávkách v keltském oppidu podílel. V loňském roce výzkumníci vykopali 21 půdních sond, nyní probíhají půdní analýzy. Na třech lokalitách umístili meteorologické stanice, které nepřetržitě měří teplotní a vlhkostní poměry ve třech hloubkách půdy a ve dvou metrech nad zemí. Získaná data vytvoří základ pro stanovení vhodných opatření v lesním komplexu Bibracte, aby zůstal zachovaný ráz málo zalidněného území. Lidé se zde věnují tradičním činnostem jako je zemědělství a lesnictví, částečně turismu, v lokalitě se nenachází žádná průmyslová výroba.
„Náš výzkum je součástí rozsáhlejšího výzkumu, který by měl přispět k tomu, aby na území Bibracte byly pěstovány lesy, které budou maximálně přizpůsobeny probíhající klimatické změně, budou tedy plnit funkci hospodářskou, ale také ostatní mimoprodukční funkce, například půdoochranou, vododržnou, a v neposlední řadě zůstane zachován genius loci území,“ podtrhl význam výzkumu Bajer. Současný les v masivu Bibracte lze rozdělit do pěti skupin: smrkové monokultury, které jsou dnes již téměř vykáceny, monokultury jedle s občasnou příměsí douglasky a monokultury douglasky. Ve vrcholových partiích se nachází holé bučiny a směs listnatých dřevin – buk, dub, habr, někdy s příměsí jedle. „Unikátnost našeho výzkumu spočívá mimo jiné v tom, že jde o první povolené nearcheologické zásahy v intravilánu oppida, tedy uvnitř hradeb. Vzorků k analýze byla odebrána celá řada, věříme, že nám výsledky analýz pomohou interpretovat vývoj území oppida po jeho opuštění původními obyvateli,“ doplnil Bajer.
Další terénní výzkum na lokalitě je plánován na pozdní jaro 2023. Kromě dalších výkopů půdních sond vědci plánují také výzkum světelných poměrů studovaných lokalit. Lokalita Bibracte získala v roce 2007 od francouzského Ministerstva životního prostředí značku Grand Site de France, která dosud udělilo jen několika desítkám lokalit na území celé Francie. Značka je garancí, že v dané památkově chráněné lokalitě panuje soulad mezi ochranou životního prostředí, potřebami místních obyvatel i návštěvníků.*
Zdroj: MENDELU
