Pro zemědělce, kteří chtějí přejít z konvenčního na ekologické hospodaření, připravují vědci z Mendelovy univerzity a z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe příručku. Ještě letos v ní představí metody a přístupy, které umožní dosahovat srovnatelných výnosů, jaké mají pěstitelé v konvenčním zemědělství. Vycházejí z dlouholetých poznatků, které čerpají v Rakousku. Tam mají zemědělci s tímto typem hospodaření letité zkušenosti, uvedl v tiskové zprávě vedoucí projektu Jaroslav Záhora z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.
"Dříve se uvádělo, že výnos v ekologickém zemědělství je zhruba o 15 procent nižší v porovnání s konvenčním. V posledních letech, kdy jsme vystaveni extrémním klimatickým podmínkám, už ale rozdíly nejsou tak významné. Z dlouhodobého sledování v sousedním Rakousku vyplývá, že dnes v podstatě není rozdíl mezi ekologickým a konvenčním hospodařením," řekl Záhora.
Návod, jak na to
Příručka je před dokončením a představí metody, které vedou k intenzifikaci rostlinné produkce při plném respektování pravidel, jež omezují ekologicky hospodařící sedláky. "Základní zásady jsou jednoduché. Jde hlavně o využití potenciálu, který nabízí půdní organismy. Výsledek zemědělského snažení je přímo úměrný prosperitě půdních organismů a nepřímo jejich strádání, kdy nebudou mít dostatek potravy. Pokrytí živinových a energetických nároků půdních organismů se odvíjí od množství vyprodukované nadzemní a podzemní biomasy rostlin. Proto je třeba dbát na to, aby byla půda neustále kryta vegetací. Půdní pokryv nezajišťuje jen cílová plodina, ale po její sklizni také meziplodiny," uvedl Záhora, podle kterého prosperitě půdních organismů nepomáhá ani hluboká orba, která je vhodná jen v oprávněných případech.
Důležité je také upravit osevní postupy, které je potřeba mít výrazně pestřejší, důležité je výrazně prodloužit intervaly mezi stejnými plodinami. Potřeba je zařadit více druhů meziplodin a povrchově aplikovat zralý kompost. Klimatickým extrémům je dobré čelit zakládáním víceúčelových pásů stromů a keřů v kombinaci se zasakovacími vrstevnicovými příkopy a kamennými přehrádkami tam, kde se soustřeďuje odtok srážek.
V současnosti zemědělci v Česku ekologicky hospodaří na 16 procentech zemědělské půdy, rychleji se mění situace ve vinohradnictví. Vinaři výrazně ušetřili na pesticidech a postupně je nemusí aplikovat téměř vůbec. Na vinice se také vrátilo až 80 procent druhů motýlů z denního spektra.
Ekologické hospodaření velmi dobře prospívá půdním organismům, což znamená, že v půdě je potřebné množství organické hmoty. Na polích, kde se hnojí dusíkatými hnojivy, už je podle Záhory mnohde jen třetina organické hmoty proti dřívějšímu stavu před masivním nástupem hnojení.
Záhora zdůraznil, že přechod na ekologické hospodaření je procesem na několik let a nejde udělat bez ztráty výnosů z roku na rok. "I rakouští zemědělci nějakou dobu čekali," řekl Záhora. Finanční pomoc stát takovým zemědělcům již dnes poskytuje. Potřebují však i kvalitní poradenství, je potřeba vybudovat sdílená střediska specializované zemědělské techniky a sítě skladů zralého a kvalitního kompostu.
Zdroj: ČTK*
