Na severozápadě Čech nedaleko velkého monstra tušimické elektrárny působí 6,5 ha zasklených a 2 ha venkovních ploch firma Tu – Flor, s. r. o. Je členem odbytové družstva CZ–Flora a zabývá se pěstováním hlavně hrnkových a balkónových květin. Začátkem zimy, kdy se skleníky Tu–Floru červenaly nádherně vybarvenými poinzéciemi, jsme se do Tušimic vypravili.
Po příjezdu do areálu Tu-Floru jsme se spletitými cestami mezi množstvím skleníků dostali až k administrativní a expediční budově, kde nás už čekal jeden ze spolumajitelů Ing. Jaroslav Dračka. Ten je zároveň také předsedou představenstva odbytového družstva CZ–Flora a my mu položili pár otázek. Poté nás provedl celým areálem, abychom se mohli pokochat nádherou rostlin, které už zakrátko měly poputovat ke svým novým majitelům a zpříjemnit jim vánoční svátky.
Jak firma Tu–Flor vznikla, jak dlouho existuje, co všechno produkuje a v jakém množství?
Jsme tři společníci a v roce 1993 jsme si pronajali skleníky bývalé Sempry, později Čechofloru. V roce 1994 jsme tento areál v rámci velké privatizace koupili. Naše produkce se skládá ze dvou hlavních linií a těmi jsou množení mladých rostlin a pěstování hrnkových pokojových rostlin. K tomu produkujeme ještě v oblasti venkovních okrasných rostlin zhruba 30 tisíc azalek a množíme také rostliny chmele, momentálně zhruba kolem půl milionu mladých rostlin ročně. Dřív byla situace v chmelařství lepší a my množili až milion sedmsetpadesát tisíc sazenic.
Své zboží dodáváte pouze na domácí trh, nebo také exportujete?
Děláme smluvní množení. Většinu sadby zajišťuje firma v Žatci - oni dodají veritní materiál, my jim ho namnožíme a oni od nás danou kapacitu koupí a dál prodávají. Takže je to vlastně všechno na zakázku.
Množíte také licenční materiál?
Hlavní kytky, které množíme, jsou pelargónie - ať už peltatum nebo sonale. Práva máme od firmy firmy PAC z Drážďan. Dnes je praxe taková, že samotní šlechtitelé poskytnou práva zavedeným a zkušeným firmám, které je dál prodávají, ale také jsou schopny hlídat si černé množení atd. Dále produkujeme poinzécie. Ty máme od dánskej firmy PLA, která zase zpravuje licence poinzécií různých šlechtitelů, ale nejen ty. A třetí skupinou jsou surfínie – to jsou odrůdy pocházející z Japonska od firmy Kantory, které pro Evropu zpravuje firma Morheim z Nizozemska.
Právy k množení v rámci ČR disponujete pouze vy?
Ve větších zemích mívá dispoziční práva obvykle vícero firem ale v těch menších, jako je i naše republika, mívá práva pouze jeden množitel. Je to asi z toho důvodu, že se pak snadněji spravují a je snazší přehled i o případném černém množení. V případě Morheima respektive Santoriho máme my výhradní práva.
Máte daný limit kolik rostlin můžete vyprodukovat ročně?
Ne limit nemáme. I zde platí - čím více, tím lépe, protože na licencích více vydělají.
Celý systém funguje obecně u všech tak, že jsme povinni u každé mladé prodané rostliny naúčtovat extra na faktuře licenci a ta se pochopitelně promítne také do ceny rostliny. Na konci sezóny se podává hlášení, ve kterém se musí přiznat všechny namnožené rostliny a posléze zaplatit licence. Určitá částka z celkové sumy přitom zůstává u nás za agendu kolem.
V Česku se zatím pořád vyskytují případy černého množení licenčního materiálu. Podnikáte proti tomu nějaké kroky?
Víme o nich, ale pochopitelně to nemůžeme zveřejňovat, protože se to těžko prokazuje, nicméně majitelé práv si to čím dál víc hlídají. Např. u pelargonií musíme nahlásit všechny odběratele do prosince. Majitelé licence je pak obesílají a ještě jim umožňují, že pokud si něco přemnoží navíc, mohou to nahlásit, přiznat a zaplatit. Je běžné, že si tyto firmy objedou odběratele, spočítají zda mají opravdu jen tolik rostlin, kolik odebrali řízků. Už v samotných smlouvách podepisují, že toto musí umožnit. I my máme smluvní povinnost, že pokud zjistíme nějaké větší množení materiálu pěstovaného na černo, jsme povinni to nahlásit majiteli práv a oni už se o to postarají.
Krása poinzécií
Jakou máte produkci poinsettií a od koho berete materiál?
Veškeré elitní rostliny, od kterých se zakládají matky, musí být od určených pěstitelů, takže materiál si nelze zde přemnožovat do nekonečna. Každý rok se musí všechno prodat nebo zlikvidovat a další rok koupit nové rostliny, které jsou očkované, aby byly zdravé atd. Nakupujeme je od firmy PLA a od majitele práv, který organizuje výrobu a distribuci elitních materiálů na matečnice. Matečnice bereme z Portugalska a z Itálie.
Hotové poinzécie děláme v květináčích různých velikostí - začínáme u šesti centimetrových květináčů a končíme u dekoračních velkých čtyřlitrů. Množství vyprodukovaných rostlin je každý rok jiné, ale celkově se pohybuje okolo 270 tisíc kusů.
Stoupá u nás v posledních letech zájem o vánoční hvězdy?
Mírně. Jsou zde určité výkyvy a těžko se to určuje. V posledních letech do toho přinášejí zmatek obchodní řetězce, které dříve poinsettie nedovážely – většina byla české produkce, ale v posledních letech dováží buď z Polska nebo z Nizozemska. Takže zjistit skutečný stav prodaných je téměř nemožné. Nicméně my zatím prodáváme zhruba stejné množství a oni dováží, takže celková spotřeba roste.
Cenově jste srovnatelní se zahraniční konkurencí – třeba s Polskem?
Cenově to je různé. Proti nabídce na holandské burze a běžným cenám jsme mírně levnější, protože v našich cenách nejsou náklady na transport atp. Velké řetězce, které jsou levné a nejsou ani specializované na květiny, prodávají a nakupují za poměrně nízké ceny i když v jiné kvalitě. U nich je hlavní podmínkou cena, nikoliv kvalita, takže umí sehnat relativně levné zboží…
Jaký je zájem o novinky poinzécií?
Lze říci, že v ČR totálně vládnou červené barvy. V Nizozemsku a Německu jsou módní růžové a stříkané barvy – ty jsou však pro nás nenápadné a tudíž se s nimi tady obchodovat moc nedá. Děláme tedy jen menší množství bílých, růžových a barvených. Módní výstřelky, jako růžově stříkané kadeřavé či panašované nejsou na našem trhu příliš žádané.
Skleníky a teplo
Tento areál jste zprivatizovali. Skleníky máte ještě původní a obnovujete je nebo už stavíte nové?
Skleníky jsou původní - obnovovat a opravovat je nemá příliš cenu. Konstrukčně už nevyhovují dnešním požadavkům, takže postupem času počítáme s tím, že je začneme postupně bourat a stavět nové.
Většinou se má za to, že takovéto areály využívají odpadni teplo z elektrárny? Je tomu tak?
Odpadni teplo neexistuje. To byly dříve jen takové politické řečičky. Jedná se o standardní teplo, za které platíme standardní ceny.
Takže spíš je výhodou krátké vzdálenosti od elektrárny minimalizace přepravních ztrát, ne?
Podle našich zkušeností to levněji jako plyn nevychází. Navíc plyn má tu výhodu, že je možné mít relativně malé kotle a větší množství a pak se ušetří na rozvodech. Kdežto my máme měření tepla daleko od skleníků a vlastně všechny ztráty na horkou vodu jdou na naši tíži, takže se dá říci, že kdybychom topili plynem, tak zcela jistě spotřebujeme řeknu méně energie a cenově bychom to měli možná ještě levnější. Takže ona to až taková výhoda není. Všichni si myslí jak levně topíme, ale ono to není pravda.
Odbytové družstvo
Jaké má pro vás výhody členství v CZ Flóře?
V systému, kdy se musí obchodovat s velmi silnými nadnárodními řetězci, které umí nakoupit velké množství kytek a umí dokonale srážet ceny dodavatelů, je třeba, aby byl silný i dodavatel a nebyl plně v rukou odběratele. Hlavní výhodou odbytového družstva je to, že více podniků spojí své síly, a tím se zvýší váha a ekonomická síla dodavatele. Nemohou v rámci CZ Flory obcházet jednotlivé pěstitele a smlouvat s každým z nich cenu a tlačit ji dolů. Zkoušejí tím pádem samozřejmě jinde, ale přeci jenom naše výroba je natolik velká, že nejsme opominutelní. Mají tudíž větší snahu se dohodnout, protože naše zboží potřebují.
CZ Flora si se svými členy smluvně zaváže, jaké zboží vyprodukují, v jakém množství a v jaké kvalitě?
Pochopitelně. Dělá se finanční a výrobní plán. Snažíme se přizpůsobovat výrobu zcela striktně požadavkům odběratelů. Znamená to, že musíme včas vědět kdo kolik čeho bude chtít a tomu přizpůsobit výrobu. Každý měsíc se schází představenstvo a podle nasmlouvaných obchodů se modeluje a upravuje výroba.
Plánujete rozšíření CZ Flory?
CZ Flora je dalším členům otevřena, ale znamená to podřídit se pravidlům, které jsou co do kvality, systému plánování, distribuce a spolehlivosti velmi přísná a ono to není až tak jednoduché. Spousta firem není schopna tyto pravidla přijmout. My jsme se učili roky než jsme se dopracovali k tomu, že to funguje. Ale jinudy cesta nevede.
