V sadech Bílé Podolí na Kutnohorsku začala v těchto dnech sklizeň jablek, po jarních mrazech jich zbylo z celkové úrody zhruba 15 až 20 procent. Jablka mají v ovocných sadech největší výměru, pěstují je na 155 hektarech. Kvalita úrody, která odolala mrazům, je špatná, do řetězců je tak letos nemůžou nabízet.
"Plody jsou poškozené mrazem, není to jablko, které by se dalo prodávat do řetězce, dost jich má vadu, teď jsme začali se sklizní a nabízíme i samosběry, něco sklízíme do skladů a prodáváme ze dvora, do řetězců to nenabízíme," řekl jednatel společnosti Sady Bílé Podolí Petr Dvořák. Cena za kilo jablek v samosběru je od osmi do 15 korun za kilogram, z prodejny za 15 až 30 korun za kilogram. Obvyklá úroda jablek je 3000 tun ročně, menší ale byla už loni kvůli kroupám, sklidilo se jen 1200 tun.
Dvořák odhaduje, že tržby budou kvůli výpadku velké části úrody nižší zhruba o 10 až 14 milionů korun. Společnost musí na nutné výdaje využívat peníze, které naspořila v posledních letech. "Budeme taky žádat o kompenzaci na mrazy, zatím jen víme, že peníze tam jsou, ale metodiku ještě neznáme," řekl Dvořák.
Ministerstvo zemědělství (MZe) na konci července oznámilo, že ovocnáři budou moci o peníze na škody způsobené jarními mrazy žádat ve druhé polovině letošního října. MZe spolu se Státním zemědělským intervenčním fondem aktuálně připravují podrobné podmínky programu. Nejzazší termín vyplacení podpory by měl být konec ledna příštího roku. Od Evropské komise Česko získalo mimořádnou pomoc ve výši 15 milionů eur (zhruba 380 milionů korun), původně přitom žádalo o 100 milionů eur (asi 2,5 miliardy korun). Dalších 100 milionů korun se pěstitelům rozdělí ze státního rozpočtu.
Podle odhadu sklizně k 15. červnu úroda ovoce v ČR kvůli silným jarním mrazům klesne v porovnání s pětiletým průměrem o 77 procent na 31 430 tun ze 138 963 tun. U jablek se čeká sklizeň jen 23 437 tun, což je v porovnání s pětiletým průměrem pokles o 79 procent.
Společnost Sady Bílé Podolí hospodaří od roku 1993, aktuálně zhruba na 700 hektarech půdy, ovocné sady má na 300 hektarech, vedle jablek například višně, třešně, slivoně a broskvoně. Na zbytku je rostlinná výroba, například obiloviny, řepka a kukuřice. Pestřejší skladba plodin podle Dvořáka alespoň částečně zmírňuje rizika, kterým obor čelí. "Když ovocnářství nefungovalo, sanovala to rostlinná výroba, a naopak v 90. letech nefungovala rostlinná výroba, ale fungovalo ovocnářství," doplnil Dvořák.*
Zdroj: ČTK
Úvodní ilustrační foto Daniela Urešová
