Stejně jako v ostatních oblastech zemědělství, tak i na trhu s víny je značná konkurence, která po vstupu naší republiky do Evropské unie ještě zesílí. Producenti vína se proto snaží odlišit svůj produkt od ostatních a tím získat určitou výhodu na trhu. V Pavlově vsadili na ekologii.
Soukromé hospodářství rodiny Abrlovy se nachází v Pavlově, v mikulovské oblasti moravského vinařského regionu. Rodinný podnik bez živočišné výroby hospodařící v současnosti na 4,5 ha se specializuje na ekologické zemědělství. Nosným programem firmy je pěstování léčivých rostlin a koření a budeme se mu věnovat podrobně v listopadovém vydání časopisu Farmář. Pěstování léčivek bylo před několika lety doplněno o ekologické pěstování vinné révy a produkci biovína.
Biovíno je speciální produkt
Biovíno je víno z vinic, kde je produkce hroznů dosažena bez použití průmyslových hnojiv, stimulátorů růstu, herbicidů, akaricidů a nepovolených fungicidů. Ochrana takovýchto vinic před škůdci je zajištěna dravými roztoči, slunéčky, bakteriemi a povolenými, přirozeně se rozkládajícími přípravky na bázi síry a mědi (Cu max. 3 kg/ha/rok). Hnojí se pouze organickou hmotou. „S hnojením začínáme na jaře hned po řezu mělkým zapracováním nadrcených nařezaných tažňů do půdy,“ říká Jarmila Abrlová, spolumajitelka hospodářství. „Pro produkci kvalitních hroznů využíváme přirozenou úrodnost půdy podpořenou řezem na jeden tažeň, podlomem, prosvětlováním a redukcí úrody. Plevele se likvidují pouze mechanicky. Samotné víno pak kvasí bez použití šlechtěných kvasinek, nepřirozených čeřicích látek a veškerých stabilizátorů vína mimo SO2.“ Abrlovi svá vína plní vždy do nových lahví, které před lahvováním vystřikují sirným roztokem. „Biovíno je stále živé, a proto je velmi náročné na expedici a skladování,“ vysvětluje Abrle a dodává: „V zahraničí se biovína převážejí ve speciálních termoautech a v noci, protože intenzivní světlo a teplo podporuje obnovení kvasného procesu. Skladování biovína se podceňuje. Jednomu z našich odběratelů se stalo, že nevhodným uskladněním začalo znovu probíhat kvašení v lahvích přímo v regálu.“ Biovíno by se mělo skladovat v temnu a při teplotě 10 – 15 °C.
Krajové odrůdy se osvědčují
Abrlovi v současnosti obhospodařují 1 ha vinic a chystají novou výsadbu na dalších 4,5 ha. Současná roční produkce je 6000 litrů vína. Ve výrobě se zaměřili zejména na krajové odrůdy Muškát moravský, Cabernet Moravia a Pálava. „Pěstujeme především lokální odrůdy, protože byly vyšlechtěny přímo pro naše podmínky,“odůvodňuje výběr J. Abrlová. ,,V další výsadbě, pro kterou si sadbový materiál částečně zajišťujeme z vlastních zdrojů, bychom však chtěli rozšířit sortiment ještě o tradiční odrůdy André a Ryzlink rýnský.“ Že vsadili na správnou kartu, potvrzuje i fakt, že jejich víno odrůdy Palava ročník 2000 dostalo ocenění Bakchův pohár na vinařské výstavě s mezinárodní účastí v rakouském Poysdorfu. Abrlovi svá biovína prezentují nejen na vinařských výstavách, ale i na biojarmarcích a veletrhu Salima. Distribuce pak probíhá jak prostřednictvím velkoobchodů se zdravou výživou, tak i přímým prodejem vinotékám a vlastním zásilkovým obchodem.
Investice jsou nezbytné
Názor, že před vstupem naší republiky do unie je třeba investovat aby bylo naše zemědělství konkurenceschopné, sdílejí i Abrlovi. „Naší nejbližší velkou investicí bude výsadba nového vinohradu,“ zasvětila nás do plánů Jarmila Abrlová. „Někdy v budoucnu bychom pak chtěli koupit nový lis a novou nádrž na vysrážení termolabilních bílkovin. Peněz na investice bohužel není nazbyt a je škoda, že na rozdíl od zahraničí není ze strany našich bank větší zájem investovat do zemědělství.“ Jako většina ostatních zemědělců by J. Abrlová uvítala větší podporu od státu a jednodušší podmínky pro získávání úvěrů.
