Vzácný šafrán bělokvětý rozkvetl na loukách a zahradách v Lačnově na Vsetínsku a okolních lokalitách. Květů jsou na některých místech tisíce, v posledních letech jich však ubývá. Důvodem je sucho, řekl dnes ČTK ochránce přírody Milan Orálek.
Málo sněhů šafránům škodí
"Šafránům nevyhovuje to bezsněží. Zem je hodně suchá, potřebují vlhko, aby rozkvetly. Většinou kolem nich ještě bývaly kusy sněhu," uvedl Orálek. Dalším důvodem je změna systému hospodaření. "Nepase se, nekosí se. Když se všude hospodařilo a páslo, ovce a kozy rozšlapávaly zem, tak se šafránu dařilo. Když je strojní kosení, tak jsou podmínky zhoršené," uvedl Orálek.
V některých lokalitách jsou stovky květin, někde jsou to tisíce. "Když je někde třeba včelař, tak má zahradu celou pokrytou, to šafránům prospívá," uvedl ochránce přírody. Problém podle něj je, že není možné nutit lidi, kteří nemají hospodářská zvířata, aby kosili louku, když nevyužijí seno.
Šafrány většinou rozkvétají kolem poloviny března. Záleží to na počasí. Letos rozkvetly většinou minulý týden. Šafrán se vyskytuje v Lačnově a okolí na rozhraní Vsetínska a Zlínska. Jde o tři desítky lokalit, některé jsou méně početné a rozptýlené v krajině. K největším lokalitám patří Smolinka ve Valašských Kloboukách, v Lačnově na louce u školy a na Sucháčkových pasekách, také v Pozděchově. Šafrány se vyskytují tradičně i na Vařákových pasekách, tamní osada byla za druhé světové války vypálena. Z osady zbyl jenom šafrán. Zůstaly tam čtyři rostliny, ochránci přírody lokalitu řadu let udržovali a šafrán se tam rozšířil.
Šafrán není původní rostlinou, pravděpodobně se do Lačnova dostal z alpské oblasti v době napoleonských válek s krmivem pro koně či na vozech formanů. Rozmnožuje se snadno semeny, která se sem dostala právě se senem z alpských luk. V regionu roste také šafrán karpatský.
Zdroj: ČTK
