Do dosud nepřístupných prostor starého a nového konventu se od 1. dubna poprvé podívají návštěvníci benediktýnského kláštera Kladruby na Tachovsku. V národní kulturní památce skončila po dvou a půl letech největší rekonstrukce v novodobé historii kláštera. Přišla na 165 milionů korun, z toho přes 100 milionů byla dotace z EU. Ve dvou okruzích se lidé budou moci seznámit se životem mnichů a s rodem Windischgrätzů, který areál zrušeného kláštera koupil v 19. století, řekl při slavnostním ukončení rekonstrukce ředitel českobudějovické pobočky Národního památkového ústavu (NPÚ) Petr Pavelec.
Klášter byl za 900 let své existence několikrát vypleněn a poničen, na jeho špatném stavu se podepsal i minulý režim, kdy zde sídlily státní statky a lesy. Obnova památky začala už koncem 60. let minulého století, zásadních postupných oprav se dočkala až v posledních 20 letech. „Jsem ráda, že díky projektu Život v řádu jsme mohli pokračovat v záchraně a obnově tohoto evropsky mimořádně významného komplexu, jehož části byly v havarijním stavu. Stavební obnova přinesla také nečekané archeologické nálezy,“ řekla generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková. Kromě středověkého kostrového hrobu v místě rajského dvora odkryl průzkum v konventu pozůstatky pivovaru a sladovny z 19. století.
Na nové trase nazvané Klášter se návštěvníci dozvědí o životě mnichů v barokním klášteře, poznají jejich ubytování, stravování, duchovní život, práci i odpočinek. Na trase nechybí společná jídelna, noviciát nebo místnosti představující činnosti, jimž se benediktini věnovali. „Ukážeme předměty spojené s vázáním knih, měřením času či kartografií“, řekl kastelán Milan Zoubek. Součástí klášterní prohlídkové trasy bude i návštěva zrekonstruovaného rajského dvora starého konventu. Zahradníci tam vysázeli na 80 druhů rostlin a 450 růží. Jsou tu rostliny středověkých klášterů, symbolické rostliny baroka, různé druhy zeleniny, koření či léčivek i méně běžné druhy, jako je mandragora nebo řimbaba. Vrcholem okruhu bude prohlídka kostela Nanebevzetí Panny Marie.
Okruh Zámek představí slavný rod Windischgrätzů, který vlastnil areál mezi léty 1825 až 1945. Jednotlivé místnosti se věnují historii rodu, Alfrédovi I. a jeho ženě Eleonoře či hospodářskému využití panství. Součástí je také unikátní knížecí knihovna s 25 000 svazky. „Klášter Kladruby reprezentuje stovky let českou státnost, církevní a kulturní dějiny a představuje výjimečné architektonické dědictví. Mám velkou radost z toho, že se tento historický klenot opět otevírá veřejnosti a že lidé znovu uvidí nádheru této památky,“ řekl ministr kultury Martin Baxa. Připomněl, že v Kladrubech pracoval na začátku 18. století přední architekt Jan Blažej Santini–Aichel, podle jehož návrhu byl přestavěn klášterní kostel. Na barokní přestavbě se podílel i další slavný architekt Kylián Ignác Diezenhofer.
Rekonstrukce zahrnovala podle kastelána náročné práce, při nichž se snížily úrovně podlah, odbouraly nepůvodní vestavby a nevhodné příčky a vyklidila se suť a odpad. Cílem prací bylo především rehabilitovat barokní architekturu a vyčistit objekty. I přes rozsáhlou právě dokončenou rekonstrukci práce na obnově kláštera nekonči. „Pro nás tento velký areál pořád ještě není stavebně a restaurátorsky v pořádku. Chceme v té práci pokračovat ještě minimálně do té doby, než bude vypadat tak, jak vypadal ve slavných dobách v 18. století. Myslím, si, že v této chvíli jsme tak v první čtvrtině prací," řekl Pavelec. Z nového konventu je opravená zatím asi třetina, zbývá ještě opravit celé západní a jižní křídlo, horní patro budovy a další objekty, fasády na nádvoří a podobně, dodal Zoubek.*
Zdroj: ČTK
