Procházka kačinským parkem se těší oblibě u místních i přespolních. Park je ale třeba udržovat, aby byl stále krásný a funkční. Součástí tohoto procesu je i náhrada umírajících stromů, které musí být nahrazeny mladými výsadbami. Během uplynulého roku bylo v rámci udržitelnosti projektu Regenerace parku Kačina vysazeno dalších 152 mladých stromků, převážně v regionu původních listnatých a jehličnatých druhů.
Zámecký park na Kačině je starší než samotný zámek. Již roku 1789 v souvislosti s přípravou staveniště zámku byla provedena řada terénních úprav a položeny základy parku. Projekt kačinské zámecké zahrady vypracoval významný vídeňský botanik N. J. Jacquin (1727–1817), ředitel císařské zahrady v Schrönbrunnu.
Původní dubiny a bory byly v kačinském parku postupně doplňovány dalšími druhy dřevin. Od počátku 70. let 18. století sem Chotkové nechali dovážet a vysazovat cizokrajné dřeviny. Tak se na Kačinu dostaly tyrolské modříny, ale i kaštanovníky, akáty či pinie nebo moruše.
Zámecký park na Kačině však počátkem 19. století postupně získával jinou podobu díky drobným zahradním stavbám, které vtiskly anglickému parku romantický ráz. V parku byly budovány letohrady, klidná zákoutí na Kamajce a Libuši, zřizovány umělé ostrůvky na rybníku nebo vysazovány aleje. Na přelomu 18. a 19. století vzniklo přímo na Kačině také zahradnictví, ve třicátých letech 19. století tu byla vystavěna i oranžerie.
Přestože dochází v zámeckém parku k odumírání starých stromů, správa se snaží i nadále mu navracet původní podobu.*
Zdroj: NZM
