V Česku přibývá ekologických vinic. Zatímco v roce 2000 jich bylo 17 hektarů, letos je to podle PRO-BIO ligy 1353 hektarů. Česká ekologická vinařství patří podle manažerky ligy Kateřiny Urbánkové ve světě mezi ta nejlepší. Jejich další rozvoj by ale mohlo ohrozit zvažované zavedení spotřební daně na tiché víno, řekli zástupci Svazu integrované a ekologické produkce hroznů a vína Ekovín.
Podle vinaře a člena svazu Petra Marcinčáka by ekologická vína po zavedení daně zdražila zhruba o 50 korun a na českém trhu, kde lidé kupují 80 procent vín v obchodních řetězcích, by se tím tato vína stala neprodejná.
Podíl výměry ekologických vinic v ČR činil v roce 2018 zhruba pět procent z celku, aktuálně je to podle Urbánkové šest až sedm procent. "Ekologických vinic přibývá zejména díky rostoucímu povědomí o přínosech tohoto systému. Svou roli hraje také zvyšující se poptávka po bio produktech a morální odpovědnost zemědělců za půdu a krajinu, na které hospodaří," uvedl tajemník svazu Tomáš Richter.
Vinic podle Richtera přibývá i přesto, že ekologická produkce je proti konvenčnímu zemědělství zhruba o 20 až 30 procent dražší. Pomohla tomu i dotační podpora, řekl. Ekologičtí vinaři mohou žádat o peníze z Programu rozvoje venkova, který je financovaný z evropských zdrojů i národního rozpočtu. Pokud vinař pěstuje mezi řádky plodiny ke zvýšení biodiverzity, obdrží 248 euro na hektar (asi 6130 korun), a dále dostává 847 euro na hektar na vinohradnictví (asi 20.940 korun). Peníze dostává při plnění podmínek každoročně.
Další rozvoj ekologických vinic by ale podle Marcinčáka mohlo zabrzdit zavedení spotřební daně na tichá vína. "V situaci, kdy nevíte, jestli se to zavedení stane, nebo ne, tak to bere chuť plánovat, a my plánujeme na desítky let dopředu," řekl Marcinčák. Problém podle něj také je, že Češi nakoupí až 80 procent vín v obchodních řetězcích, kde převažují levnější vína privátních značek a z dovozu. Česká ekologická vína tak podle Marcinčáka už nyní mají v prodejích znevýhodněnou pozici. Po zdanění by navíc museli vinaři zdražit vína asi o 50 korun a na největším trhu by je těžko prodali, řekl.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už dříve uvedl, že by chtěl mít návrh zdanění tichého vína do konce května. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v pondělí řekl, že v tuto chvíli není možné řešení pro zdanění tichého vína v Česku najít a většinu k prosazení spotřební daně na víno nevidí ani ve Sněmovně.
Některé vinaře by případná spotřební daň na tiché víno podle Marcinčáka mohla odradit od přechodu do ekologického režimu. Ekologičtí vinaři nepoužívají umělá hnojiva a pesticidy, používají co nejšetrnější ochranu proti chorobám a škůdcům a vytváří prostředí pro další organismy a živočichy. Richter řekl, že čím dál těžší v souvislosti s klimatickou změnou je i zvládnutí znalostí o ekologickém systému. Česko podle něj potřebuje vinaře víc vzdělávat, aby věděli, co ekologická produkce obnáší. Letos poprvé zrealizoval svaz za podpory ministerstva zemědělství kurz ekologického vinařství, kterého se účastní 19 vinařů.
Ekologické zemědělství se podle Richtera rozšiřuje i celosvětově, hlavními producenty jsou Španělsko, Itálie a Francie. Největší podíl vinic v ekologické produkci má Rakousko, kde za posledních devět let vzrostla plocha vinic v režimu ekologické produkce z deseti na více než 23 procent. Z informací Eurostatu vyplývá, že v roce 2020 mělo Rakousko 46.273 hektarů vinic.
Zdorj: ČTK
