V současné době je patrný poměrně velký zájem veřejnosti o tzv. bioprodukty, jejich produkce není zrovna snadná a přináší sebou mnohá úskalí. Hledají se tak různé cesty, jak kýženého produktu dosáhnout, a to v kvalitě jakou požaduje spotřebitel. Jednou z cest je například šlechtění rezistentních a tolerantních odrůd, jak to známe například u jabloní. Další možností může být podpora užitečných organismů.
V zahradnictví, a v ovocných sadech zvláště, jsou některé druhy hmyzu vnímány negativně. Za určitých okolností však mohou být druhy, které obvykle neradi vidíme, i našimi pomocníky. Třeba velmi účinnými predátory podkorního hmyzu v době rojení kůrovců mohou být například vosy. Tento příspěvek je zaměřen na hmyzí predátory a parazitoidy. Ti jsou schopni velmi účinně a také zdarma redukovat početnost škodlivého podkorního hmyzu.
Nepřátelé škodlivého hmyzu
Velký význam pro ochranu má bezesporu skupina hmyzu žijícího v nepřátelském poměru k hmyzu škodlivému. Jsou to buď cizopasné druhy (paraziti a parazitoidi) nebo druhy dravé (predátoři). Cizopasný hmyz žije na úkor těl svých hostitelů, kdežto dravý hmyz usmrcuje jiné druhy, které pak požírá.
Parazitoidi
Parazitoidi se vyvíjejí ve vývojových stádiích hostitelského hmyzu – ve vajíčkách, larvách nebo kuklách, které během svého vývoje zahubí. Je jich v přírodě velmi mnoho a patří k hůře zkoumatelným a prozkoumaným skupinám hmyzu. Z parazitoidů mají zřejmě největší význam blanokřídlí (Hymenoptera) a dvoukřídlí (Diptera).
Mezi blanokřídlé parazitoidy patří například příslušníci čeledí lumkovití (Ichneumonidae) např. lumek Dolichomitus mesocentrus a lumčíkovití (Braconidae) např. lumčík Coeloides bostrychorum. Dále zástupci nadčeledi chalcidek (Chalcidoidea) konkrétně čeledi kovověnkovitých (Pteromalidae) např. Roptrocerus xylofagorum.
Z dvoukřídlých, lidově zvaných mouchy, jsou asi nejznámějšími parazitoidy zástupci čeledi kuklicovití (Tachinidae).
Predátoři
Významnou skupinou uplatňující se v ochraně je také hmyz dravý. Poletující hmyz mohou lovit vážky (Odonata), larvy škodlivého hmyzu pronásledují larvy dlouhošijek (Rhaphidia) nebo některé ploštice (Heteroptera). Poměrně významnými predátory mohou být larvy některých dvoukřídlích. Predátory kůrovců jsou kovolesklice z rodu Medetera z čeledi Dolichopodidae a také zástupci čeledi Asilidae. A určitě nejen lesníci znají užitečnost mravenců z rodu Formica.
Brouci jako lovci
Autoři uvádí u některých brouků žijících pod borkou dřevin, že jsou predátory v širším slova smyslu. Pokud uvádí cílovou skupinu hmyzu, jsou to zpravidla kůrovci. Místy jde o názory neopřené o přímá pozorování a protože výzkum podkorních predátorů je velice složitý. Často jde o brouky jejichž život je znám jen povrchně a tak jsou dohady o jejich dravosti založeny někdy pouze na základě jejich výskytu, tvaru těla, vzhledu larev atd. Jedním ze znaků, který se často vyskytuje u larev predátorů jsou urogomfy, což jsou zadečkové přívěšky neboli štěty.
Mezi často uváděnými predátory jsou příslušníci čeledi červenáčkovití (Pyrochroidae). Poměrně hojný je červenáček ohnivý (Pyrochroa coccinea), jehož larvy se vyskytují pod borkou různých odumřelých nebo odumírajících dřevin a mohou laikovi připadat velmi bizarní. Pestrokrovečníci z čeledi Cleridae patří k nejznámějším dravým druhům podkorního hmyzu. Obecně známý je pestrokrovečník mravenčí (Thanasimus formicarius), jehož larvy i imaga jsou predátory kůrovců. Tento druh údajně loví až 30 druhů kůrovců. Dospělí brouci velmi rychle pobíhají po borce a pokud chytí dospělého kůrovce rychle ho svými kusadly usmrtí, často ho ihned překousnou na dvě části a vyžerou jeho vnitřnosti.
Dalším predátorem je Sphaeriestes castaneus z čeledi Salpingidae, který bývá poměrně hojný pod kůrou, kde kůrovce loví. Prokazatelným predátorem jsou larvy potemníka moučného (Tenebrio molitor). Ty lze nalézt také jako tzv. moučné červy škodící v mouce. Také řada zástupců z čeledi střevlíkovití (Carabidae) patří mezi predátory. Jedním ze zástupců této čeledi je krajník pižmový (Calosoma sycophanta), který údajně zahubí až 400 housenek motýlů za sezónu. A konečně to jsou draví dospělci a larvy čeledi kornatcovití (Trogossitidae), např. kornatec dlouhý (Nemozoma elongatum).
Predátory kůrovců mohou být i potencionální škůdci dřevin – jako jsou larvy kozlíčka dazule (Acanthocinus aedilis), ale i řada jiných podkorních larev, které si při svém žíru příliš nevybírají a co jim přijde do cesty, to pozřou.
Dále jsou uvedeni brouci, které někteří autoři uvádí jako predátory. V některých případech může jít pouze o saprofágy (požírají odumřelé organickými zbytky), mycetofágy (živící se houbami), komenzály (živí se zbytky potravy) kůrovců. Z čeledi drabčíkovití (Staphylinidae) je to např. Tachynus bipustulatus, který obývá stromy napadené motýli drvopleni. Čeleď lesknáčkovití (Nitidulidae) zastupuje lesknáček stlačený (Epuraea aestiva), který bývá přítomen v chodbách ambróziových kůrovců. Z další čeledi mršníkovitých (Histeridae) je to např. Platysoma compresum, který se zřejmě živí larvami kůrovců a dvoukřídlých. Z čeledi Colydiidae je pravděpodobně predátorem podkorních členovců dřevožrout zejkovaný (Bitoma crenata), který se vzhledem ke tvaru svého těla dobře pohybuje v chodbách ambróziových kůrovců. Dalším zástupcem potemníků (Tenebrionidae) je Corticeus fasciatus, který žije především v chodbách červotočů. Z čeledi Pythidae je to poměrně vzácný Pytho depressus a z čeledi Cucujidae vzácný a také chráněný lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus). Z čeledi Silvanidae je za predátora považován plochý brouk lesák rovný (Uleiota planata). U čeledi lesklecovití (Monotomidae) údajně pronásleduje kůrovce většina druhů. Jedním z nich je druh Rhizophagus bipustulatus. A konečně je to lesák moučný (Cryptolestes ferrugineus) z čeledi Laemophoeidae, který je známý svým výskytem v mouce.
Závěr
Cílem tohoto příspěvku je snaha dostat do povědomí lidí, kteří se zajímají nejen o ovocné dřeviny fakt, že hmyz vyskytující se na dřevinách může být člověku často velmi prospěšný. V případě výše jmenovaných predátorů a parazitoidů sice nepřipadá příliš v úvahu jejich komerční využívání při ochraně, což by se jistě leckomu mohlo zamlouvat. Zvýšit jejich početnost je však možné. Již dlouho známým faktem je, že se užitečnému hmyzu lépe daří v přirozenějším prostředí. Což v praxi znamená, že více predátorů bude v biologicky šetrně obhospodařovaném sadu než v sadu, kde je používání pesticidů téměř na denním pořádku a kde se tedy i škůdcům zdánlivě paradoxně daleko lépe daří.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Já mám největší radost z toho, když se mi na zahradě objeví larvy berušek. Ty totiž dokáží sníst všechny mšice, takže mám papriky ve skleníku krásně zdravé a nemusím je stříkat žádnými chemickými postřiky 🙂 . Hmyz dokáže být užitečný, ale k čemu je dobrý takový komár, to by mě docela zajímalo 😀 . Toho odháním jak venku, tak i doma. Doma to jde lépe, protože jsem objednala sítě proti hmyzu z Pramos https://www.pramos.cz/okna/doplnky/site-proti-hmyzu/ , takže nám dovnitř žádný nevletí.