Úroky z prodlení by měly motivovat dlužníka ke včasnému splnění dluhů. Navíc je úrok z prodlení určitým vyjádřením ceny peněz v průběhu času, díky čemuž je věřiteli vynahrazeno to, že nemohl s penězi po dobu prodlení dlužníka disponovat.
V praxi často dochází k záměně úroků z prodlení za běžné úroky a naopak. Není totiž neobvyklé, že se k jednomu dluhu vztahují jak běžné úroky, tak i úroky z prodlení. Jedná se však o dva různé instituty s rozdílným účelem. Běžné úroky, které jsou obvykle sjednávány u smlouvy o úvěru, jsou vlastně poplatkem dlužníka za poskytnutí určitého plnění (ať už peněžitého nebo nepeněžitého) ze strany věřitele. Úroky z prodlení jsou proti tomu sankcí za pozdní plnění dlužníka a týkají se jen peněžitých dluhů. Podnikatelé proto nemohou svým obchodním partnerům účtovat úroky z prodlení např. z důvodu pozdně provedené přepravy zboží. Úrok prodlení přísluší věřiteli, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti. Nemůže jej tedy žádat věřitel, který je rovněž v prodlení se splněním svých povinností (např. odmítá od dlužníka převzít peníze).
Text
JUDr. Kristýna Opletalová,
Mgr. Tomáš Liškutín,
AK Tomáše Liškutína
Celý článek naleznete v časopisu Zahradnictví č. 2/2018.
