
Tuzemská produkce tržní zeleniny se po slabším roce znovu nadechla. Díky příznivému počasí vzrostla sklizeň, evropská nadúroda však vytvořila silný tlak na ceny, které v průběhu sezony výrazně klesaly.
Podle předběžných údajů ministerstva zemědělství a Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) dosáhla loni tuzemská tržní produkce zeleniny určené pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl 229 899 tun, což představuje meziroční nárůst o 8,3 %. O rok dříve naopak sklizeň klesla o šest procent. Pozitivní vliv měl především příznivý průběh počasí bez výrazných výkyvů. Současně se zvětšila i plocha polí se zeleninou, která meziročně vzrostla o 192 hektarů na celkových 11 104 hektarů. Pěstitelé rozšířili zejména výměru ředkviček, salátových okurek, celeru a křenu, zatímco u košťálové zeleniny, paprik, salátů a česneku došlo k poklesu. „Zeleniny se urodilo dostatek v poměrně dobré kvalitě,“ uvedla ZUČM s tím, že podobně příznivý průběh sezony zaznamenali pěstitelé i v dalších částech střední Evropy.
Navzdory vyšší produkci v Česku nebyl vývoj pro pěstitele příznivý z hlediska ekonomiky. Ceny zeleniny byly loni silně ovlivněny situací na evropském trhu, kde panoval dlouhodobý nadbytek produkce. Zatímco na začátku sezony byly ceny ještě relativně přijatelné, s postupující sklizní v celé Evropě začaly výrazně klesat. Nejvýraznější propad zaznamenaly cibule, hlávkové zelí, květák a rajčata. Například farmářská cena cibule klesla meziročně o tisíc korun na 11 363 Kč za tunu, u rajčat spadla z 46 297 Kč na 34 300 Kč za tunu. Bílé hlávkové zelí zlevnilo z 8 630 Kč na 7 416 Kč za tunu. Vyšší úroda se tak zejména v druhé polovině sezony promítla do poklesu cen zemědělských výrobců. V kombinaci s chladným a deštivým počasím a pozdějšími silnými mrazy se některým pěstitelům nevyplatilo část podzimní zeleniny ani sklízet.
Počet pěstitelů tržní zeleniny v Česku se loni snížil o pět na 395 podniků. Podle ZUČM to potvrzuje dlouhodobý trend koncentrace a konsolidace zelinářského sektoru. Z trhu postupně mizí nejmenší a málo stabilní producenti, zatímco středně velké profesionální podniky posilují. Největší firmy zůstávají klíčové z hlediska objemu produkce, jejich počet se však postupně snižuje. V roce 2024 vzrostly tržby za tuzemskou produkci tržní zeleniny meziročně o 8,4 % na 3,45 miliardy korun, především díky vyšším sklizním například česneku, hlávkové kapusty, cukrové kukuřice, okurek nakládaček, květáku, petržele a salátů. Loňské tržby zatím zveřejněny nebyly. Zhruba 75 % produkce míří do obchodních řetězců, přibližně 10 % do velkoobchodů a další 10 % ke zpracování. Zbývajících 5 % pěstitelé uplatňují prostřednictvím přímého prodeje, exportu, HORECA segmentu, farmářských trhů či samosběru.*
Zdroj: ČTK