Postupné zavadění a širší využití robotických systémů v oblasti zelinářství představuje revoluční změny cílené zejména do oblasti modernizace uplatňovaných pěstitelských technologií, díky nimž lze dosáhnout efektivnější, udržitelnější a konkurenceschopnější produkci. Navzdory velkým očekáváním bude plošné zavedení těchto systémů do provozní praxe ještě určitou dobu trvat. Mezi hlavní překážky patří vysoké počáteční vstupní náklady a často i nedostatek odborných znalostí.
Jedním z hlavních důvodů, proč se v zelinářství stále více prosazuje robotizace, je nedostatek pracovní síly. Zemědělský sektor se jako celek v mnoha zemích potýká s problémem stárnoucí populace a obtížného získávání nových pracovníků. Robotické systémy z tohoto pohledu nabízejí řešení tím, že umožňují automatizovat pracovní operace, které se vyznačují vysokou pracností, fyzickou náročností a vysokou opakovatelností.
Mechanické metody
Podstatou mechanických metod likvidace plevelných rostlin je mělké prokypření půdy v okolí pěstovaných rostlin, bez jejich poškození, pomocí pasivních i aktivních pracovních orgánů v podobě radličkových nebo prstových pleček, či rotačních kypřičů (obr. 3). Autonomní robotické stroje při práci využívají kamery a senzory k přesnému navádění mezi jednotlivými řádky. Základním předpokladem kvality provedeného zásahu je jeho včasné provedení a zasažení plevelných rostlin v raných vývojových fázích.
Chemické metody
Chemická likvidace plevelných rostlin spočívá v jejich rychlé a správné detekci pomocí kamerových systémů s vysokým rozlišením (strojové vidění) v kombinaci s jejich identifikací pomocí umělé inteligence. Některé systémy využívají také infračervené nebo multispektrální senzory, které identifikují rozdíly mezi plodinami a plevelem na základě odrazivosti světla. Při identifikaci plevelných rostlin je následně na jejich povrch aplikována potřebná dávka herbicidu. Robotické systémy vybavené mikrotryskami dokáží navíc přesně řídit množství aplikovaného herbicidu.
Celý text článku naleznete v tištěné nebo elektronické verzi časopisu Zahradnictví 12/2024
Text a foto: Prof. Ing. Patrik Burg, Ph.D.1, Ing. Vladimír Mašán, Ph.D.1, Ing. Vlastimil Slaný, Ph.D.2,
1 Ústav zahradnické techniky, ZF MENDELU v Brně, 2 Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky, AF MENDELU v Brně
Tento příspěvek vznikl za podpory projektu NAZV č. QK23020097 s názvem Udržitelnost pěstebních postupů v zelinářství s využitím cílených aplikací a robotických platforem