27.04.2010 | 04:04
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Uplatnění alternativních komponent v pěstebních školkařských substrátech

Rašelina je základním komponentem zahradnických substrátů, pro mnohé pěstitele zcela nenahraditelným. Výzkumná evropská pracoviště se však dlouhodobě zabývají možnostmi využití alternativních substrátů s využitím surovin, nahrazujících rašelinu. Důvodem není jen horší dostupnost či růst ceny rašeliny, ale také snaha chránit naleziště – ekosystémy rašelinišť. Mezi perspektivní alternativní suroviny patří kokosová rašelina a vlákna, kůra, rýžové plevy, perlit, dřevní vlákna, komposty, minerální plsti a jiné. Používání jednotlivých komponentů závisí na mnohých aspektech (zejména fyzikální a chemické parametry surovin a jejich vliv na vlastnosti zahradnického substrátu).

Kokosová vlákna
V devadesátých letech minulého století nastalo ve světě významné zvýšení zájmu o používání kokosového vlákna a kokosové rašeliny jako přímé náhrady rašeliny v pěstebních substrátech. Mezokarp plodu kokosovníku ořechoplodého (Cocos nucifera) býval považován za odpadní produkt a farmáři ho ponechávali na plantážích. Dnes pro ně představuje zdroj příjmu. Největšími producenty kokosových vláken a rašeliny jsou zejména Srí Lanka, Malajsie, Indonésie, Filipíny a Indie.
Mezokarp kokosového plodu obsahuje 30 % vláknitého materiálu označovaného jako kokosové vlákno a 70 % zbytku dužnatých vláken, houbovitého pletiva a kokosového prachu (po procesu rozkladu tzv. kokosová rašelina). Kokosová vlákna mají vysoký obsah ligninu (31 %) a celulózy (27 %), což z nich dělá relativně pružný, pevný a stálý materiál, využitelný zejména v textilním, nábytkářském, rybářském průmyslu a pod. Mezokarp se musí před odběrem vláken po několik týdnů máčet ve vodě k usnadnění separace kokosového vlákna. Kokosová vlákna se po procesu velikostního a kvalitativního třídění následně promývají, chemicky ošetřují, suší a balí podle účelu dalšího využití. Vedlejší produkt (zbytky dužnatých vláken, houbovitá pletiva a kokosový prach) se po oddělení kokosových vláken dále promývá, tepelně ošetřuje, stabilizuje a zraje po dobu přibližně čtyř měsíců. Po dokončení tohoto procesu se kokosová rašelina přesívá, třídí (k odstranění zbylých vláken), suší a lisuje do bloků nebo briket.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Zahradnictví č. 2/2010.

Text a foto doc. Dr. Ing. Petr Salaš, Ing. Jana Mokričková, Ing. Hana Sasková, Bc. et Bc. Jitka Chromečková MZLU v Brně, ZF v Lednici

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down