Jedná se o čtvrtý ze série příspěvků publikovaných v tomto časopise, věnujících se koncepčnímu pohledu na sídelní zeleň, její skladbu a kvalitu. Tento příspěvek je zaměřen na uličních stromořadí. Bylo provedeno hodnocení kvality těchto stromořadí celkem ve dvanácti městech ČR. Předmětem hodnocení bylo 420 stromořadí o celkové délce 101,6 km. Každé stromořadí bylo hodnoceno několika kvalitativními ukazateli. Na základě těchto ukazatelů byly vyhodnoceny koeficienty kvality a zhodnocena stabilita stromořadí.
Význam sídelní zeleně pro kvalitu městského prostředí a poskytované ekosystémové služby byly popsány v předcházejících článcích této série (Štefl, Šimek 2023; 2024a; 2024b), kde byl zdůrazněn pozitivní vliv zeleně v udržitelném rozvoji měst i pozitivní vliv zeleně na kvalitu městského prostředí jako takového. Z citovaných prací byl zřejmý také základní závěr, že pro plnění požadovaných benefitů a ekosystémových služeb musí být plochy sídelní zeleně funkční a v dobrém stavu.
Základním skladebným prvkem systémů sídelní zeleně jsou vedle základních ploch sídelné zeleně, také uliční stromořadí, které mají stěžejní význam u hlediska propojení jednotlivých ploch systému sídelní zeleně. Vedle této funkce stále poskytují „obecné“ benefity a ekosystémové služby sídelní zeleně (především je nutno vyzdvihnout vliv na ochlazení měst, vliv na teplotu a vlhkost vzduchu).
Problematika uličních stromořadí a přístupy k hodnocení jejich prostorotvorné funkce a významu ve struktuře systému zeleně sídla jsou blíže popsány např. v MŽP 2023; Šimek 2001; Štefl 2014; Vorel et.al 2009. Tyto přístupy se zaměřují především na popis jejich funkce v rámci propojení jednotlivých ploch sídelní zeleně a význam pro spojitost systému sídelné zeleně jako celku. V citovaném Metodickém rámci zpracování studie systému sídelní zeleně (MŽP, 2023) se vyhodnocuje funkční význam uličních stromořadí pro spojitost systému sídelní zeleně. Hodnocení se vedle situování stromořadí, opírá také o posouzení úplnosti stromořadí, jeho pěstebního stavu či vhodnosti taxonů rostoucích ve stromořadí.
Metodické postupy detailního kvalitativního posouzení stavu jednotlivých stromů ve stromořadí a následně dendrologického potenciálu stromořadí jako celku, jsou detailně popsány v metodice Pejchal, Šimek (2015). Tyto postupy vychází z klasifikace vegetačních prvků (Šimek 2001), podle které představuje stromořadí primární složený vegetační prvek a strom ve stromořadí prvek sekundární. Tyto postupy představují v projekční praxi zcela základní oborový standard.
Celý text článku nalezete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 5/2024
Text a foto: doc. Ing. Lukáš Štefl, Ph.D., prof. Ing. Pavel Šimek, Ph.D., Ústav biotechniky zeleně, ZF MENDELU
Článek byl odborně recenzován. Seznam použité literatury je k dispozici u autorů.
