V pořadí již devátý celostátní polní den Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) se konal dne 22. června 2022 tentokráte v Libereckém kraji. Na zkušební stanici v Chrastavě se sešli specialisté ÚKZÚZ se zástupci zemědělské praxe, aby představili podporu udržitelné produkce ústavem. Hlavní přednáška polního dne byla věnována novým šlechtitelským postupům při šlechtění odrůd. Nechyběly ani komentované prohlídky pokusů stanice.
Celostátní polní den zahájil ředitel ÚKZÚZ Daniel Jurečka. Ve svém úvodním slově zmínil nové výzvy, které jsou před evropským i českým zemědělstvím a zaměřil se na to, jak na ně konkrétně reaguje ve své činnosti ÚKZÚZ. Vše po pandemii koronaviru bohužel komplikují ještě dopady války na Ukrajině:“ Právě nyní pojem udržitelné zemědělství dostává nový – širší význam. Už nejde jenom o změnu klimatu, ochranu životního prostředí a biodiversity, kvalitu potravin a rozvoj venkova. Nově jde i dostatek kvalitních potravin,“ uvedl. ÚKZÚZ se podílí na udržitelné produkci řadou činností od kontroly osiv a sadby, schvalování přípravků na ochranu rostlin a kontrolou jejich používání, podporou integrované ochrany rostlin či rostlinolékařství. Velké téma jsou i odrůdy a jejich vlastnosti.
Jako host vystoupil Jiří Sameš, předseda Agrární komory za okres Liberec a Jablonec nad Nisou. Za zemědělce poděkoval ústavu za tradici polních dnů, které se na zdejší zkušební stanici pořádají (s výjimkou dvou let v pandemii Covidu) již od roku 1977.
Vedoucí zkušební stanice Chrastava Alena Jahodová seznámila více než 120 účastníků polního dne s prostory stanice a jejími výživářskými a odrůdovými pokusy.
Na téma odrůd z pohledu šlechtění navázala docentka Pavlína Smutná z Mendelovy univerzity. Ve své přednášce popsala principy a postupy používané ve šlechtění rostlin se zaměřením na využití nových biotechnologických metod.
Přínos těchto metod spočívá v možnosti zvýšit genetickou variabilitu rychleji a přesněji, než lze dosáhnout tradičními postupy. Uvedla stávající legislativní opatření a zmínila problematiku usměrňování a kontrol komerčního využití plodin a produktů nesoucích nové vlastnosti. Na závěr zmínila perspektivní aplikace biotechnologických technik pro zvýšení tolerance rostlin k abiotickému stresu.
Na problematiku odrůd vhodných pro udržitelnou rostlinnou produkci se ve svém příspěvku zaměřil ředitel Národního odrůdového úřadu ÚKZÚZ Tomáš Mezlík. Strategické cíle jako je omezení používání pesticidů a hnojiv, boj se změnou klimatu, rozvoj integrované ochrany rostlin, integrované produkce a ekologického zemědělství, ale i zabezpečení potravinové bezpečnosti vede v úsilí šlechtit a v praxi uplatnit odrůdy odolnější k biotickým a abiotickým stresům, odrůdy efektivněji využívající živiny, odrůdy vhodné pro různé systémy pěstování při zachování vysoké produkční schopnosti a kvality. Klíčem k výběru těchto odrůd jsou nezávislé a objektivní informace, která přináší ÚKZÚZ jako výsledek zkoušek užitné hodnoty odrůd pro registraci a následně pro Seznam doporučených odrůd.
Na téma ekologizace zemědělství hovořil ředitel Sekce rostlinné výroby ÚKZÚZ Jiří Urban. Připomněl hlavní principy integrované ochrany rostlin, jejímž základem je prevence. K té patří například volba správného stanoviště a odrůdy, správný osevní postup, šetrné zpracování půdy, podpora biodiversity a přirozených nepřátel škodlivých organismů a správné hnojení. Teprve potom nastupuje nepřímá, biologická a alternativní ochrana rostlin. Až na špici této pyramidy jsou chemické pesticidy, které se musejí používat jen na základě monitoringu, prognózy a signalizace. Tyto principy představil na příkladu dlouhodobého výživářského pokusu ekologického zemědělství a zkoušení nízkorizikových přípravků na ochranu rostlin, které ústav provádí na svých zkušebních stanicích.
Ředitel Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ, Miroslav Florián, se zaměřil na některé ožehavé otázky ve výživě a ochraně rostlin. Nastínil možnosti pro úspory hnojiv při současném zachování kvality i kvantity sklizně. Obdobnou optikou zhodnotil používání přípravků na ochranu rostlin, když definoval podmínky, za kterých lze realizovat určité úspory bez poškození sklizně. To vše velni zajímavě dokumentoval na příkladech z praxe i perspektiv precizního zemědělství. V závěru stručně představil dlouhodobé výživářské zkoušky na stanici Chrastava, včetně vybraných výsledků. Upozornil na fakt, že zatímco úhrny srážek kolísají okolo dlouhodobého normálu, průměrné teploty vzrostly a až o dva stupně nad dlouhodobým normálem. Výsledky ukazují, jak je v této oblasti pro udržení dobré půdní úrodnosti potřebné vápnění, a že dobrý osevní postup dokáže do značné míry absorbovat negativa rostoucích teplot.
Ředitel Odboru zdraví rostlin ÚKZÚZ Jakub Beránek zdůraznil probíhající klimatickou změnu a její vliv na rostliny a hmyz. Zdůraznil dlouhodobě se zlepšující podmínky pro savý hmyz, jeho nárůst a související vyšší rizika s přenosem virů, fytoplazem a bakterií. Rovněž v důsledku klimatických změn poukázal na možnosti některých druhů škůdců založit více generací v roce. V druhé části příspěvku se zaměřil na rizika hmyzích invazí na nová území a uvedl několik aktuálních příkladů z území ČR: kněžici mramorovanou, makadlovku rajčatovou, vrtuli ořechovou apod. Poukázal i na možné riziko postupných adaptací na další druhy hostitelských rostlin. V závěru uvedl doporučení pro pěstitele v případě významného výskytu invazních škůdců.
V závěru polního dne proběhly komentované prohlídky odrůdových a výživářských pokusů, součástí byla i diagnostika aktuálních výskytů škůdců v pokusech zkušební stanice.*
Zdroj: ÚKZÚZ
