Úbytek ovocných sadů v Česku se zpomalil, nové výsadby ale stále nestačí

Kácení ovocných sadů v České republice sice v posledním roce zpomalilo, trend poklesu ploch však pokračuje. Nových výsadeb je nadále málo a bez jejich výrazného navýšení hrozí další zhoršování soběstačnosti v produkci ovoce.

Podle dat prezentovaných na Ovocnářských dnech v Hradci Králové se loni rozloha produkčních ovocných sadů meziročně snížila o 217 hektarů na 10 305 hektarů. Oproti předchozím letům jde o výrazné zpomalení – jen v letech 2022 a 2023 ubylo téměř 2000 hektarů sadů. Přesto se podle předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka může letos celková plocha dostat pod hranici 10 000 hektarů. „Tempo úbytku sadů se zmírnilo, ale pokračuje,“ uvedl Ludvík. Pro zastavení poklesu by bylo potřeba každoročně vysazovat zhruba 300 hektarů nových sadů, zatímco loni se se státní podporou vysázelo necelých 100 hektarů.

Obavy z návratnosti a klimatických rizik

Za slabou obnovou stojí především nejistota návratnosti investic při rostoucích nákladech a vysokých rizicích. Ovocnáře trápí klimatická změna, opakující se jarní mrazy i nedostatek sezonních pracovníků. Předloni mrazy snížily sklizeň ovoce na pouhých 48 058 tun, což byla nejnižší úroda za posledních 100 let. Naproti tomu loňská sklizeň dosáhla mírně nadprůměrných 146 000 tun. Výsadba je navíc finančně velmi náročná. Jeden hektar jabloňového sadu vyjde na více než milion korun, přičemž státní dotace na výsadbu jádrovin a peckovin činí 334 000 korun na hektar.

Stárnutí sadů a změna prodejních strategií

Slabá obnova se odráží i ve věkové struktuře sadů. Podíl přestárlých výsadeb s poklesem plodnosti loni dosáhl 41 %. Nejhorší situace je u hrušní a broskvoní, kde je přestárlých 56 % sadů, u jabloní pak 48 %. Tyto sady budou muset ovocnáři dříve či později vykácet. Řada podniků proto restrukturalizuje výrobu a zaměřuje se na přímý prodej z farmy nebo lokální trhy, kde dokážou produkci lépe zhodnotit. Podíl místního prodeje se podle odhadů pohybuje do 20 %, většina ovoce stále směřuje do obchodních řetězců. Při obnově se pěstitelé snaží rozšiřovat sortiment a více vysazují také drobné ovoce – rybízy, angrešty, maliny či borůvky. Jejich pěstování je však spojeno s mimořádnou potřebou pracovní síly.

Dlouhodobý úbytek a klesající soběstačnost

Za posledních deset let ubylo v Česku přes 7000 hektarů sadů, tedy více než 40 % původní plochy. Největší propad zaznamenaly jabloňové sady, jejichž rozloha se od roku 2014 zmenšila o 49 %. Výrazný úbytek přišel zejména v období energetické krize v letech 2022 a 2023, kdy pěstitelé čelili také tlaku levného dovozu jablek z Polska. S poklesem ploch sadů klesá i soběstačnost Česka v produkci čerstvého ovoce, která se v závislosti na sklizni a spotřebě pohybuje pouze mezi 30 až 40 %.*

Zdroj: ČTK