Domácí vinaři mohou po vstupu do Evropské unie vyrábět takzvané zemské víno, tedy z hlediska předpisů EU stolní víno s geografickým původem. Mohou tak získat za svůj produkt vyšší cenu, zhruba na úrovni mezi víny stolními a jakostními. Minimální cukernatost musí být však 14 stupňů a je stanoven i maximální výnos 12 tun z hektaru.
Tuzemský zákon umožňuje vyrábět zemské víno moravské nebo české. Na etiketě je také možno uvádět odrůdu a hrozny na rozdíl od jakostního vína, nepodléhají zatřídění. V EU tvoří 60 procent produkce vína stolní a z toho například ve Francii až 80 procent víno zemské. Produkce vína z nových států EU tvoří podle něj zhruba čtyři procenta celkového objemu výroby zemí bývalé patnáctky. I když se trh již otevřel, žádný překotný vývoj cen vína nezaznamenal. Z EU se dováželo převážně stolní víno z Rakouska, Španělska a Itálie, na jehož výrobu se domácí vinaři nespecializují. Část vín jakostních pak pouze rozšířila nabídku na domácím trhu.
Letošní vinohradnickou sezonu pak zřejmě poznamená možný levný dovoz hroznů z Rakouska a Slovenska. Výrobci a producenti se zatím nechtěli příliš do cenových úvah pouštět. Asi desetinový pokles cen hroznů však předpovídá Víno Mikulov, naopak Vinium Velké Pavlovice hodlá udržet výkupní ceny co nejvyšší. Zatímco v letech 1991 až 1995 se vyplácela průměrná cena do deseti Kč za jeden kilogram hroznů, zvedala se v následujícím období cena až na 11 až 15 Kč za kilogram.
Do 30. listopadu tohoto roku mohou pěstitelé požádat o podporu při takzvané restrukturalizaci vinic ve vinařském roce 2004/2005. Jde o přeměnu vinic a ochranu před zvěří. Přeměna se týká výměny odrůd, zvýšení počtu keřů, přesunu vinice do svahu či klučení. Žádosti se podávají na Státní zemědělský intervenční fond.
