Slučování roztříštěných viničních tratí, tedy konkrétních ploch s vinicemi, čeká v nejbližší době řadu tuzemských vinařských obcí. Vyplývá to z úprav vinařských předpisů kvůli vstupu České republiky do Evropské unie.
Počet tratí by se měl z nynějších 2100 snížit více než o jednu třetinu. Do konce března by měla být připravena příslušná vyhláška.
(Viniční tratí se rozumí ucelený soubor sousedících pozemků, vhodných k výsadbě vinohradů, s přibližně stejnými podmínkami pro pěstování vinné révy. Trať musí být u přívlastkových vín uvedena ze zákona i na etiketě láhve. V rozšířené Evropské unii lze jen z těchto označených tratí zpracovávat produkci hroznů na víno a na jejich plochu například získávají vinaři v Rakousku podporu ze strukturálních fondů.)
Centrální evidenci v tuzemsku ale komplikuje rozdrobenost a v některých případech i mizivá plocha jednotlivých tratí. Odbor trvalých kultur Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského eviduje 37 obcí s pojmenovanými tratěmi, kde ale nejsou zaregistrovány žádné vinice. V domácích podmínkách se počítá i s usměrňováním budoucí výsadby na tratích do klimaticky lepších poloh.
Starosta Novosedel na Břeclavsku František Trefilík již před časem informoval, že v obci je nyní z původních 13 tratí pouze pět. Každá viniční trať obsahuje vedle révových keřů i volné plochy mezi jednotlivými řádky a obslužné plochy.
Podle odborných evidencí bylo na konci roku v tuzemsku 15.200 hektarů zaregistrovaných ploch vinic, na nichž hospodařilo 12.220 pěstitelů. Nejvyšší počet viničních tratí registrují vinohradníci v moravských oblastech Velkopavlovická, Mikulovská a Brněnská.
