Tuzemská produkce léčivek loni klesla, pěstuje se hlavně ostropestřec

Tuzemská produkce léčivých rostlin loni po předchozím růstu či stagnaci meziročně klesla o 14 procent na 2186 tun z 2535 tun v roce 2019. Výměra polí s léčivkami se snížila o 235 hektarů na 2728 hektarů. Největší podíl na nich má ostropestřec mariánský a kmín kořenný, s velkým odstupem následuje jitrocel kopinatý, fenykl obecný, koriandr setý a pískavice řecké seno. Plochy heřmánku, máty peprné a meduňky se pohybují okolo deseti hektarů, uvádějí statistiky ministerstva zemědělství a Sdružení pěstitelů a zpracovatelů léčivých, aromatických a kořeninových rostlin PELERO CZ.

"Produkce léčivých rostlin se vykazuje pro všechny druhy společně, ať se pěstují pro kořen, nať, list, květ nebo plod. Vypovídací schopnost čísel o produkci je proto velmi omezená," řekla dnes ČTK předsedkyně výboru PELERO CZ Blanka Kocourková. Množství sklizených léčivých rostlin kolísá. Většina produkce je pod kontrolou farmaceutického průmyslu, který smluvně řídí rozsah pěstování podle toho, jaké suroviny aktuálně potřebuje. "Zajišťování kvalitní suroviny je pro zpracovatele náročné a nákladné. Každý zpracovatel proto hledá pěstitele, který bude produkovat léčivky pouze pro něj," uvedla Kocourková.

Ostropestřec mariánský se v Česku pěstuje na 2000 až 3000 hektarech. Farmaceutické firmy zvyšují výkup ostropestřce a poptávka roste i od kosmetických firem. "Pěstování ostropestřce se ve většině případů realizuje přímo na zakázku od zpracovatele, který dodává pěstiteli i osivo, jehož kvalita je prioritní podmínkou dostatečné a kvalitní produkce," stojí ve zprávě MZe. V Česku také přibývá polí s levandulí. Levandulová silice se užívá v lékařství, kosmetice a aromaterapii. "Nárůst ploch s levandulí jsme zaznamenali hlavně na Moravě, protože klimatické podmínky tomu teď napomáhají. Levandule je pěstitelsky velmi oblíbená a i v našich podmínkách má vysokou kvalitu," uvedla Helena Pluháčková ze sdružení PELERO CZ.

Záhony či květináče s léčivými rostlinami stále častěji zdobí také zahrádky i balkony domů. Oblibu pěstování léčivek zvýšila pandemie koronaviru. "Každý pěstitel má mátu, meduňku, tymián či saturejku, protože tyto čerstvé rostliny používá také jako koření. Lidé chtějí mít doma i nějakou léčivku ulevující od kašle, takže pěstují aspoň jednu rostlinu divizny, eventuálně sléz. Hodně se v domácích podmínkách pěstuje měsíček lékařský, který se používá především při výrobě léčivých mastí, ale také do čajových směsí," podotkla Kocourková.

Semenářské firmy loni po nástupu pandemie podle Pluháčkové zaznamenaly několikanásobný nárůst prodeje semen léčivých rostlin. "Léčivé rostliny jsou přirozeným zdrojem vitamínů, vlákniny a minerálů a hlavně zelené hmoty, která má důležitou roli pro imunitní systém,“ řekla Pluháčková. Prudce vzrostl zájem lidí o informace, jak léčivé rostliny správně pěstovat. "Na jeden náš on-line kurz se přihlásilo tisíc lidí," dodala Kocourková.*

Vývoj ploch a produkce léčivých rostlin v ČR

Zdroj: MZe, PELERO CZ