04.09.2012 | 04:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Tři perspektivní novinky mezi hluchavkovitými rostlinami

Sortiment okrasných rostlin se neustále rozšiřuje a proměňuje. Novinky představují ve většině případů kultivary již pěstovaných rostlin. Čas od času se ale objeví i zajímavé botanické druhy, které zatím na zavedení do kultury spíše čekají.

Tři takové si představíme v tomto článku. Ve všech případech se jedná o zástupce čeledi Lamiaceae.

Satureja subspicata
Jako první zmíníme vytrvalou saturejku Satureja subspicata Bartl. ex Vis., která je známější spíše pod svým synonymem Satureja montana var. illyrica. O úplnou novinku se sice nejedná, nicméně její reálné rozšíření v zahradních realizacích je zatím minimální. Vyniká přitom několika vlastnostmi. Je spolehlivě mrazuvzdorná, dlouhověká (na vhodném stanovišti) a nakvétá až v létě, či spíše v jeho druhé polovině, což není jinak u saturejek příliš obvyklé. Neobvyklá je rovněž výrazná, fialově-růžová barva květů. Tento druh pochází ze Středomoří, z oblastí jaderského pobřeží Chorvatska, Slovinska a Itálie, kde roste na kamenitých, slunných stráních. Tvoří poměrně kompaktní stálezelené keříky. Na zahradě se hodí především na slunná, sušší stanoviště s propustnou půdou. Velmi dobře snáší i písčité až štěrkovité půdy. Lze ji snadno množit řízkováním během vegetace nebo výsevem semen v předjaří popř. i během léta. Na vhodném stanovišti se může sama přesévat. Hodí se do přírodněji pojatých zahrad, extenzivních trvalkových či štěrkových záhonů, do větších skalek a suchých zídek.

Micromeria thymifolia
Dalším druhem je drobnozel douškolistý (Micromeria thymifolia (Scop.) Fritsch). I tento druh je původem ze Středozemí. Vyskytuje se v severních oblastech Balkánského poloostrova a zasahuje až do Maďarska. Roste na slunných stráních a kamenitých svazích. Jde o silně aromatický polokeř dorůstající 20–60 cm, voní po mátě. Nakvétá počátkem léta bílými, popřípadě nafialovělými květy. Podmínky pro pěstování v kultuře a použití jsou stejné jako u předchozího druhu. Velmi dobře snáší sušší stanoviště. I tento druh se může na vhodném stanovišti sám přesévat

Text a foto Ing. Petr Hanzelka, Ph.D., Botanická zahrada hl. města Prahy

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 2/2012

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down