Do třetice všeho dobrého se sešli pěstitelé jahod v aule Vyšší odborné školy zahradnické a Střední zahradnické školy Mělník. V rámci přednášek došlo na aktuální novinky v ochranných látkách, ale i na otázky marketingu, cen a prodeje v rámci České republiky.
Pořádání se společně ujala Unie ovocnářů severočeského regionu a Jahodárna Vraňany. Akce byla původně plánovaná jako dvouletá, pro vysoký a stále rostoucí zájem je však pořádáno každý rok. Letos se na Mělníce sešla skoro stovka účastníků, 45 z nich bylo přímo pěstitelů.
Jaký byl rok 2011?
Zhodnocení loňského roku z pohledu pěstování a prodeje jahod se ujal Bc. Milan Hanč z Jahodárny Vraňany. Hned na jaře bylo do deseti procent ploch poškozeno únorovými holomrazy se suchým větrem. Ani suchý začátek jara nepřispěl k dobrému růstu porostů. Květnové jarní mrazy potom způsobily škody v průměru kolem 40 %. Z hlediska prodeje plodů je 93 % českých jahod prodáno přímo na farmě jako natrhané jako stolní ovoce. Z toho 70 % je sklizeno samosběrem, deset procent je natrháno a prodáno na farmě, dalších deset je prodáno na trhu a zbývajících deset směřuje k obchodníkovi. Dříve se toto procento pohybovalo kolem 30 a i dnes by byla poptávka obchodníků větší. Pro producenty tohoto čerstvého ovoce je však mnohdy složité plnit všechny podmínky obchodníků. Pouze 7 % jahod se prodá v maloobchodních sítích. Na zpracování se dováží vše z Polska. V roce 2012 se předpokládá zvýšení prodeje i na farmách z důvodu poptávky po českých jahodách. Významně k nám zasahuje dovoz z Polska, Španělska, Německa a Belgie. V plné sezoně se objevují polské a německé jahody za 40 Kč/kg deklarované jako české. V roce 2011 se zvýšily ceny oproti roku 2010 o deset procent. Velký rozdíl je stále mezi cenou u pěstitele a v řetězci. Za kilogram plodů prodaných ze dvora zaplatí kupující v průměru 56 Kč, v kamenném obchodě ceny začínají na 85 Kč/kg. Za dvacet let se cena jahod u pěstitele zvýšila o 200 procent, přičemž náklady se navýšily o pět set procent. Při dosažení výnosu 18 tun/hektar je pěstování jahod srovnatelné s pěstováním před dvaceti lety. Výnos udávaný Českým statistickým úřadem (ČSÚ) je přitom 5 tun na hektar. Plocha je podle ČSÚ 1800 hektarů včetně zahrad, což proti roku 1990 představuje pokles o 100 %. Spotřeba se udává 2,8 kg na osobu, přičemž 60 % spotřebovaných jahod pochází z dovozu. Profesionálních pěstitelů je okolo 95 a využívají plochu 480 hektarů. Reálný výnos se pohybuje kolem 11 tun z hektaru.
Sadba a technologie
Výroba sadby jahodníku se v posledních deseti letech pohybuje mezi 7 a 8 miliony, pouze v roce 2010 došlo k významnému poklesu po šest milionů. Nejvíce bylo vyrobeno odrůd ´Elsanta´, ´Honeoye´, ´Karmen´, ´Korona´ a ´Ostara´. Podle unijních předpisů mají být používána jednotná certifikační schémata a veškerá sadba by měla být viruprostá. Ing. Josef Plachý z ÚKZÚZ představil v rámci své přednášky možnost in vitro množení jahodníku.
Ing. Luboš Pokorný ze společnosti Berry servis, s. r. o., představil možné technologie pěstování jahod v České republice. Základem je stanovení základních parametrů pěstování na základě zodpovězení otázek:
• Kam chci prodávat?
• V jakém rozsahu budu jahody pěstovat?
• Jaké mám zkušenosti a podporu?
• Mám reálně spočítanou konečnou ekonomiku?
• Mám pro produkci optimální podmínky?
V případě orientace pouze na samosběr je třeba produkovat co nejlevněji při jednoduché technologii. Vhodné odrůdy jsou ´Honeoye´, ´Polka´, ´Korona´ či ´Senga´. Je třeba mít místo přístupné pro zákazníky. Výhodou je menší náročnost na odrůdy a pěstování, spokojený zákazník, okamžitá tržba, k nevýhodám patří vysoká závislost na počasí a ovlivnění výnosu – sběr, rozšlap, …
V případě kombinace samosběru a trhu je nutné zajistit kvalitu jahod pro trh. Kombinují se odrůdy k samosběru a tvrdší odrůdy jako ´Elsanta´, ´Darselect´, ´Rumba´ či ´Symphony´. Výhodou je realizace prémiových jahod (seberou a prodají a zbytek nechají pro samosběr), operativní úprava množství a ceny. Nevýhodou je nespolehlivost prodejců a potřeba určitého množství pracovních sil.
Při orientace produkce na markety je třeba vyhovět jejich požadavkům ve výběru odrůd. Podmínkou je zajištění pravidelného přísunu zboží a jeho kvality. Výhodou by měl být stálý odběr a jistá platba. K nevýhodám patří vysoká technologická náročnost.
V odrůdách lze volit stále a jednou plodící zástupce. Stáleplodící je třeba sklízet každý druhý až třetí den, nelze zde využít samosběr. Jejich pěstování je náročnější na vybavení technologiemi, výhodou však je dlouhá doba sklizně, vysoká kvalita plodů a tedy i vyšší realizační cena produktu. Ve společnosti Berry servis dosahují až 25 tun z hektaru.
Vedle pěstování v půdě lze jahody umístit i do různých substrátů. Zde je opět třeba vysoká úroveň znalostí a vybavení technologiemi. Výhodou je vysoká produktivita až 50 tun na hektar ve vysoké kvalitě a zajištění kontinuity sklizně.
Zajímavou otázkou je, kdo vlastně určuje, jaké odrůdy se budou pěstovat. Mohlo by se zdát, že to je rozhodnutím producentů či spotřebitelů, ale není tomu tak. V současné chvíli je určují hlavně nadnárodní šlechtitelé společně se supermarkety.
Text a foto Helena Piková
Více informací naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 4/2012.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobrý den,
chtěl bych se zeptat, zda se bude pořádat další setkání jahodářů a pokud ano, na kdy bude naplánováno, rád bych se ho zúčastnil.
Velice děkuji Svalnatyk